Meteorologové varují před vývojem počasí, který nevypadá příznivě. Letošní jaro by mohlo mít rysy podzimu.

Poslední výstupy meteorologických modelů nenaznačují zrovna ideální start jara. Podle aktuálních propočtů by duben i květen mohly být chladnější, než je běžné, a srážek má být víc, než bychom čekali. Některé scénáře dokonce mluví o tom, že počasí bude připomínat spíš podzim než svěží začátek vegetace.

Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že střední Evropa se může častěji dostávat pod vliv tlakových níží od Atlantiku. Ty obvykle přinášejí hodně oblačnosti a déšť. Teplejší vzduch od jihu se naopak k nám dostává hůř, protože proudění zůstává zablokované. Výsledek? Spíš zataženo než jasno, a teploty, které výletům ani práci na poli moc nepřejí.

Podobně to vidí i modely Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí. Nejde o jistotu, spíš o pravděpodobnostní výhled. Přesto vychází zvýšená šance, že druhá polovina jara bude teplotně podprůměrná, a to docela citelně.

Co stojí za chladnějším scénářem

Jedním z hlavních mechanismů může být takzvané blokování proudění. V praxi to znamená, že se nad severní Evropou vytvoří tlaková výše, která zpomalí nebo téměř zastaví běžný postup tlakových útvarů. Studenější vzduch se pak do střední Evropy dostává opakovaně a zůstává tu déle, než bychom chtěli.

Meteorologové si všímají, že podobné situace se v posledních letech objevují častěji. A když už nastanou, dokážou charakter ročního období změnit během pár dnů.

Roli může hrát i severní Atlantik. Data amerického úřadu NOAA ukazují, že některé oblasti oceánu zůstávají teplotně nad normálem. Oceán je přitom obrovský zásobník energie — a když se jeho teplotní poměry změní, projeví se to i v proudění ve vyšších vrstvách atmosféry. Není to přímá rovnice, ale souvislost tam je.

Déšť místo slunce a dopady na běžný život

Pokud se tyto odhady naplní, čeká nás víc deště, méně slunečných dní a také výraznější teplotní skoky. Jeden týden může být sotva deset stupňů, další o pár stupňů víc — a pak zase propad. Takové výkyvy nejsou příjemné ani pro lidi, ani pro přírodu.

Zemědělci potřebují na jaře vláhu, to ano. Jenže všeho moc škodí. Přemokřená pole komplikují setí a podporují šíření houbových chorob. Agrární komora už dříve upozornila, že extrémy počasí způsobily v posledních letech škody za miliardy korun, a další rozkolísaná sezona by situaci zrovna nezlepšila.

Dopad se může projevit i v energetice. S příchodem jara obvykle klesá spotřeba plynu i elektřiny, domácnosti přestávají topit. Pokud ale chladnější ráz počasí vydrží déle, topná sezona se fakticky protáhne. Energetický regulační úřad už dříve varoval, že dlouhá topná období zatěžují rodinné rozpočty víc, než si mnozí připouští.

Nálada společnosti počasím kolísá taky. Dlouhé šedivé týdny bez slunce se na psychice podepisují, i když se o tom nemluví tak často. Stačí pár propršených víkendů za sebou a optimismus jde stranou.

Extrémy počasí jako nový standard

Klimatologové opakovaně zdůrazňují, že změna klimatu neznamená jen pozvolné oteplování. Atmosféra má víc energie, a to vede k větší proměnlivosti. Teplé epizody střídají vpády studeného vzduchu, období sucha zase intenzivní srážky. Evropa podle zpráv IPCC patří k oblastem, kde jsou tyto výkyvy patrné rychleji než je globální průměr.

Pro část veřejnosti může být matoucí, že v době globálního oteplování mluvíme o chladném jaru. Jenže právě vyšší energetická „zásoba“ v atmosféře podporuje extrémy. Jeden měsíc nadprůměr, další podprůměr — a rozdíly klidně výrazné.

Co z toho plyne prakticky? Vyplatí se počítat s tím, že počasí může být nevyzpytatelné. Zahrádkáři by neměli spěchat s výsadbou teplomilných rostlin, i když pár teplých dní svádí k opaku. Řidiči by si zase měli rozmyslet, kdy přezout na letní pneumatiky, ranní mrazy se klidně ještě vrátí.

Jisté není skoro nic. Atmosféra je dynamický systém a konečný obrázek letošního jara se ještě může změnit, to bezpochyby. Současné modely ale naznačují, že klasický rychlý nástup tepla čekat nemusíme. Možná si letos lehké bundy ještě chvíli počkají — a deštníky zůstanou po ruce déle, než by nám bylo milé.

Zdroje: chmi.cz, ecmwf.int, noaa.gov, ipcc.ch