Meteorologové varují před neobvyklým jevem. Česko může zažít počasí, které si nepamatují ani ti nejstarší.

Nad Evropou se podle meteorologů může v příštích týdnech vytvořit nezvyklá tlaková situace, která citelně promluví do počasí i ve střední Evropě. Numerické modely naznačují možnost, že se proudění zpomalí a nad částí kontinentu se „zasekne“ tlaková výše. A právě to bývá problém. V takovém případě se k nám může dostat buď velmi teplý vzduch od jihu, nebo naopak studený ze severu – a zůstat tu déle, než je obvyklé.

Český hydrometeorologický ústav v posledních dnech mluví o zvýšené šanci na takzvané blokování proudění. Laicky řečeno, běžné západní proudění, které jinak střídá fronty a přináší proměnlivé počasí, se naruší. Tlaková výše se usadí nad jednou oblastí a několik dní, někdy i týdnů, se téměř nepohne.

Taková situace pak může vyústit v extrém – dlouhou vlnu veder, ale klidně i vpád studeného arktického vzduchu. Česká měření podobné výkyvy znají, nejsou však časté.

Co znamená blokování proudění a proč může být problém

Blokování je stav, kdy se tlaková výše prakticky zastaví. Počasí nad daným místem pak zůstává stejné nezvykle dlouho. Pokud se nad Českem udrží horký vzduch, teploty mohou několik dnů po sobě překračovat tropických 30 °C. A když přijde studená varianta, mráz bez oblevy vydrží déle, než by bylo běžné.

Data ČHMÚ ukazují, že poslední roky byly teplotně nadprůměrné. Rok 2023 se podle Světové meteorologické organizace stal globálně nejteplejším v historii měření. Vyšší teploty oceánů i atmosféry dodávají systému víc energie, což nahrává prudším výkyvům – někdy rychlým, jindy vytrvalým.

Extrémy nejsou náhoda. Do hry vstupuje i změna klimatu

Klimatologové dlouhodobě připomínají, že oteplování neznamená jen pomalý růst průměrných teplot. Zvyšuje se i pravděpodobnost extrémů. Teplejší vzduch udrží víc vodní páry, a tím pádem mohou být srážky intenzivnější. Když se ale proudění zablokuje, déšť nepřijde skoro žádný a nastává sucho.

Služba Copernicus opakovaně uvádí, že Evropa patří k regionům, které se oteplují rychleji než zbytek světa. Pro střední Evropu to znamená větší kolísání počasí a situace, které si mnozí spojují spíš s jinými klimatickými pásmy. Není to sci‑fi, spíš nový normál, i když to tak možná ještě nevnímáme.

Historie ostatně nabízí konkrétní příklady. Vlna veder v roce 2015 nebo výrazné sucho mezi lety 2018 až 2020 ukázaly, jak rychle se může běžné léto změnit v komplikaci pro zemědělce i města. Pokud by se blokující výše udržela déle než deset dní, teploty mohou růst skokově a půda vysychá skoro před očima.

Jaké dopady může mít mimořádné počasí

Dlouhé období extrému zatěžuje zdravotnictví, energetiku i dopravu. Při vedrech roste spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím, přibývá kolapsů z přehřátí a města se rozpálí. V zimní variantě se zase zvyšuje odběr plynu a mráz může potrápit infrastrukturu – silnice, koleje i vodovody.

Odborníci proto doporučují sledovat oficiální výstrahy a nepodceňovat prevenci. V horku omezit fyzickou námahu hlavně odpoledne, dost pít a kontrolovat seniory nebo malé děti. Při hrozbě bouřek či náhlého ochlazení je rozumné zabezpečit majetek a počítat s tím, že může dojít i k výpadkům proudu.

Vyplatí se sledovat i delší výhledy. Moderní předpovědní modely pracují s takzvanými ansámbly, tedy více scénáři najednou. Nejde o jistotu, spíš o pravděpodobnostní odhad vycházející z fyzikálních výpočtů atmosféry, ale i ten může napovědět.

Jedno je zřejmé: počasí je v posledních letech proměnlivější a klidná období bývají kratší. Pokud se blokující situace skutečně vytvoří, může jít o epizodu, která se zapíše do statistik – otázka už možná nestojí jestli přijdou další extrémy, ale kdy a v jaké síle.

Zdroje: chmi.cz, wmo.int, climate.copernicus.eu, nasa.gov