Meteorologové varují před dalším teplotním výkyvem. Nejvíce postihnuté budou tyto oblasti.

Česko se má v nejbližších dnech znovu ocitnout pod tlakem velmi horkého vzduchu. Podle meteorologů mohou teploty vystoupat nad 35 °C a v některých oblastech se objeví i tropické noci. Nejcitelnější dopady se očekávají hlavně v nížinách jižní Moravy a ve středních Čechách.

Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že nad střední Evropu proudí od jihozápadu mimořádně teplý vzduch. Srážek má být minimum a půda je po předchozím suchu místy značně vyschlá. Kombinace těchto faktorů může potíže ještě prohloubit.

Nejvyšší teploty pravděpodobně naměří stanice v Jihomoravském, Středočeském a také Ústeckém kraji. Ve větších městech se navíc projeví efekt takzvaného tepelného ostrova – beton a asfalt přes den nasají teplo a v noci ho pomalu vrací zpět, takže ochlazení je jen velmi pozvolné, někdy skoro žádné.

Proč přichází další vlna horka

Za současnou situací stojí tlaková výše, která brání postupu studených front dál do vnitrozemí. Teplý vzduch tak nad Českem zůstává několik dní a podle modelů se míchá s chladnějším prouděním jen zvolna. Výsledkem jsou dlouhé, únavné tropické dny.

Klimatologové navíc upozorňují, že podobné epizody nejsou v posledních letech výjimkou. Statistiky ČHMÚ ukazují, že dnů s teplotou nad 30 °C přibývá. V 60. letech jich bývalo průměrně okolo osmi ročně, dnes se v některých regionech dostáváme téměř na dvojnásobek – a někdy i víc.

Nejvíce zasažené kraje a konkrétní dopady

Nejhůře na tom má být podle předpovědí jižní Morava. Teploty se tam mohou vyšplhat až ke 37 stupňům Celsia, což už představuje výraznou zátěž nejen pro lidi, ale i pro krajinu. Suchý vzduch zároveň zvyšuje riziko požárů, hasiči proto apelují na opatrnost při rozdělávání ohně – ať už v přírodě nebo na zahradách.

Středočeský kraj spolu s Prahou řeší hlavně přehřívání městského prostoru. Tropická noc, kdy teplota neklesne pod 20 °C je z hlediska zdraví často horší než samotné denní maximum. Organismus si jednoduše neodpočine. Lékaři z FN Motol už dříve upozorňovali, že během vln horka přibývá případů dehydratace, kolapsů i vyčerpání.

V Ústeckém kraji může situaci zkomplikovat i kvalita ovzduší. Při stagnujícím vzduchu se hromadí přízemní ozon, který dráždí dýchací cesty a zhoršuje potíže lidem s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí. Stačí pár dnů bez větru a koncentrace rychle rostou.

Co znamená extrém pro zdraví a infrastrukturu

Vysoké teploty nedopadají jen na lidské zdraví. Problémy mohou mít i silnice či železnice, materiál se vlivem horka rozpíná a někdy dochází k deformacím. Správa železnic už v minulosti uvedla, že při teplotách nad 35 °C zavádí preventivní opatření a tratě častěji kontroluje.

Zdravotníci doporučují především dostatek tekutin a omezení fyzické námahy v odpoledních hodinách. Zvýšenou pozornost by měli věnovat senioři, právě lidé nad 65 let patří podle Státního zdravotního ústavu mezi nejohroženější skupiny. Jejich organismus totiž reguluje teplotu hůř a přehřátí může přijít rychleji, než si člověk uvědomí.

Jak se připravit a co sledovat

Důležité je sledovat aktuální výstrahy ČHMÚ, které se během dne několikrát aktualizují. Rozdíl dvou tří stupňů může znamenat zásadní změnu – z nepříjemného horka se rázem stává situace se zdravotními riziky.

Odborníci radí větrat brzy ráno, přes den zatemnit okna a dodržovat pitný režim. Pomoci může i omezení alkoholu a těžkých jídel, která organismus zbytečně zatěžují. Kdo pracuje venku, měl by si náročnější činnosti naplánovat na časné ranní hodiny, i když to není vždy pohodlné.

Podle klimatologických trendů se teplotní extrémy stávají běžnou součástí léta. Adaptace měst, více zeleně a lepší hospodaření s vodou už nejsou jen vizí do budoucna ale spíš nutností. Potvrzují to nejen data meteorologů, ale i zkušenosti z posledních let.

Zdroje: chmi.cz, szu.cz, hzscr.cz, spravazeleznic.cz