Meteorologové aktualizovali předpověď na následující dny. Teploty se mají vyvíjet jinak, než naznačovaly původní modely.

Výhled počasí na nejbližší dny se během týdne znatelně proměnil. Zpočátku to vypadalo na postupné oteplování, nové běhy modelů ale naznačují spíš opačný vývoj. Důvodem je změna rozložení tlakových útvarů nad Evropou, která ovlivní proudění nad Českem.

Podle poslední aktualizace ČHMÚ se jádro tlakové výše posune víc k západu, než se čekalo. A právě to umožní, aby k nám začal proudit chladnější vzduch od severu. Místo teplot kolem dvaceti stupňů, o nichž se mluvilo ještě před pár dny, se maxima zastaví o několik stupňů níž.

Na papíře to nevypadá jako zásadní rozdíl. Jenže tři až pět stupňů navíc, nebo méně, už je znát. Zahrádkáři to řeší kvůli výsadbě, stavební firmy kvůli betonování. Meteorologové zároveň připomínají, že nejde o omyl modelů, spíš o jejich postupné zpřesňování jak se termín blíží.

Proč se předpověď mění

Základem dnešních předpovědí jsou takzvané numerické modely. Jednoduše řečeno, jde o výpočty, které simulují chování atmosféry pomocí fyzikálních rovnic. Do systému vstupují tisíce údajů – teplota oceánů, tlak vzduchu, vlhkost, vítr ve vyšších hladinách. Když se některý z parametrů nepatrně posune, výsledek může být za pár dní docela jiný.

Model ECMWF i americký GFS v posledních dnech korigovaly původní představu o teplotách pro střední Evropu směrem dolů. Rozdíl mezi prvními výstupy a aktuálním stavem dělá místy až čtyři stupně Celsia, což už není úplně detail.

Roli hraje hlavně proudění ve vyšších vrstvách atmosféry. Nad severní částí Evropy se prohlubuje oblast nižšího tlaku a ta podporuje přísun chladnějšího vzduchu směrem k jihu. Kdyby tlaková výše setrvala více nad naším územím, fungovala by jako určitá bariéra a teplejší vzduch z jihu by měl cestu otevřenější.

ČHMÚ zároveň upozorňuje, že průměrné denní teploty mohou v příštím týdnu zůstat lehce pod normálem z let 1991–2020. Tento třicetiletý průměr slouží meteorologům jako srovnávací základna. Neznamená to návrat zimního počasí, spíš pomalejší rozjezd jara, než se ještě nedávno čekalo.

Jak spolehlivé jsou delší výhledy

Krátkodobá předpověď na dva až tři dny bývá velmi přesná, úspěšnost u teplotního trendu přesahuje devadesát procent. S každým dalším dnem ale jistota klesá. U horizontu sedmi či deseti dní už se pracuje spíše s pravděpodobnostmi a několika scénáři.

Atmosféra je citlivý systém. I drobná změna nad Atlantikem může během pár dnů ovlivnit proudění nad střední Evropou, a modely na to reagují. Proto se občas stane, že slibované oteplení zmizí z map prakticky přes noc.

Co čekat v nejbližších dnech

Aktuálně se počítá s denními maximy většinou mezi 12 a 16 °C, na horách bude chladněji. Rána mohou při vyjasnění klesnout k pěti stupňům, místy i níž. Srážky se objeví jen přechodně a neměly by být výrazné.

Pro běžný provoz to znamená hlavně sledovat čerstvé aktualizace a nevycházet ze starších předpovědí. Pokud plánujete práci venku, hodí se počítat s chladnějším vzduchem a proměnlivou oblačností, která může během dne překvapit.

Jaro je zkrátka období rychlých změn. Stačí aby se proudění stočilo víc od jihu a teploty mohou během několika dní znovu růst. Meteorologové budou situaci dál upřesňovat podle nových dat – a jak se ukazuje, právě pružnost v hodnocení vývoje je dnes pro moderní meteorologii zásadní.

Zdroje: chmi.cz, ecmwf.int, weather.gov