Máte byt a chatu? Tak se s jedním z nich rozlučte, jinak od 1. října 2026 ztratíte peníze.

Revize sociálních dávek v České republice přináší malou revoluci. Dle vlády bude jednodušší a spravedlivější. Přináší ale také nějaká omezení, kvůli kterým část žadatelů nemusí mít na příspěvek nárok. Co všechno se mění a na co si dát pozor, pokud o sociální dávku plánujete žádat? 

Sociální dávky se mění na jednu tzv. superdávku. Ta se přitom netýká jen sociálně slabých, ale čím dál častěji i střední ekonomické třídy, která se potýká například s vysokými cenami energií.

Jak vypadá reforma sociálního systému pro rok 2025

Celá reforma dostala marketingový název „ReVize sociálních dávek“ a má jít o přelomovou změnu v poskytování finanční pomoci chudším rodinám v České republice. Dosud existovaly čtyři sociální dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Nově to bude jen jedna superdávka, přesněji dávka státní sociální pomoci (DSSP).

O dávku mohou žádat různé skupiny obyvatel, tedy sociálně slabí, včetně seniorů, matek samoživitelek, ale také rodiny, které mají vysoké náklady na bydlení. Neplatí to ovšem pro všechny automaticky. Systém musí zohlednit například hodnotu vašeho majetku a zůstatku na účtu. A tady nastávají výrazné limity.

Stát totiž musí vyřadit ty žádosti, u kterých je finanční pomoc zbytečná. Nicméně reforma má za cíl mnohem zřetelněji a efektivněji tuto pomoc přerozdělovat a snížit byrokracii, například díky možnosti podat žádost elektronicky.

Výhody a nevýhody superdávky

Ministerstvo práce a sociálních věcí aplikuje do reformy mnohé novinky, které mají občanům obecně pomoci. A skutečně má nová superdávka mnohé výhody. Odborníci z ní mají ale také trochu obavy, protože by mohla mnohé domácnosti spíše znevýhodnit, jak také ukazují konkrétní scénáře autorů kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí. Pojďme si konkrétní výhody a nevýhody představit.

Výhody:

• Zjednodušení žádosti (jeden formulář a možnost online podání).
• Zefektivnění podpory pro žadatele, kteří ji skutečně potřebují (eliminace žadatelů, pro které je dávka zbytečná).
• Větší motivace osob bez příjmu na zapojení do pracovního procesu.
• Odstranění tzv. ostrých hranic, kdy několik málo korun rozhodovalo o dramatickém snížení dávky.
• Větší finanční podpora aktivním žadatelům, kteří pracují, případně si aktivně hledají práci (včetně bonusů na výchovu dítěte).
• Dávku mohou pobírat i domácnosti, kterým se občas zlepší finanční situace.

Nevýhody:

• Oficiální kalkulačka Ministerstva práce a sociálních věcí může obsahovat nepřesné scénáře a kvůli nespravedlivým kritériím snížit dávku některým nízkopříjmovým domácnostem až o 5 000 Kč, například matce samoživitelce s dítětem v nájmu v krajském městě, rodičům s 2 dětmi v nájmu v krajském městě, pracovníkům úřadů s nájmem v krajském městě, seniorům bez vedlejšího příjmu s nájmem v krajském městě.
• Psychologický efekt (také středně příjmové rodiny, které mají dobrou práci a vzdělání, mohou na dávku dosáhnout, ale mohou se zdráhat kvůli stigmatu chudoby).

Míra zranitelnosti žadatelů je základním kritériem pro schválení dávky

Zásadní je tedy pro celý systém určení míry zranitelnosti žadatelů. I když z něj odborníci nejsou nadšení a Ministerstvo práce a sociálních věcí negativa naopak vyvrací, je dobré do tohoto systému nakouknout. Každá žádost totiž bude posuzována zvlášť, takže nespravedlnost v podobě kalkulovaných scénářů může být značně eliminována.

Při podání žádosti bude její součástí majetkový test. Do něj bude nutné vložit výši finančních úspor (zůstatek na bankovních účtech a spořeních), ale také počet vlastněných nemovitostí či jiných majetkových položek. Bude se také počítat výše čistých příjmů celé domácnosti (včetně výživného, u OSVČ roční průměr výdělku) a normativní náklady na bydlení (výše nájmu, výše účtů za energie a náklady spojené s bydlením).

Základní kritéria pro dávku:

• Žadatel může vlastnit dvě nemovitosti, pokud ale jednu z nich do tří let prodá.
• Každá domácnost může vlastnit jedno vozidlo na dospělého člena (nezáleží přitom, na koho je vozidlo registrováno).
• Výše finančních úspor mezi 200 000 až 400 000 Kč podle velikosti domácnosti (jednotlivec 200 000 Kč a každá další osoba dalších 50 000 Kč do maximální výše 400 tisíc Kč).
• Nesmí být započítány investice, které podporuje stát (stavební a penzijní spoření).

Majitelé dvou nemovitostí mají smůlu

Z kritérií lze jednoduše vyčíst, že kdo vlastní dvě nemovitosti a má tedy dvě domácnosti, může sice požádat o superdávku, ale podmínkou je, že musí jednu z nemovitostí do tří let prodat. Poté lze užívat jen jednu nemovitost pro jednu domácnost.

Toto opatření má zabránit tomu, aby lidé vlastnili dva domy, přičemž jeden slouží jako rezerva nebo součást aktivního příjmu a přitom pobírali sociální dávku. Takže přestože je druhá nemovitost součástí jediného příjmu domácnosti (například formou pronájmu), neexistují zatím žádné výjimky a je nutné ji po 3 letech opravdu prodat.