Krásná císařovna Sissi měla na svém obličeji jednu viditelnou estetickou nedokonalost. Podívejte se na portrét. Co vás napadne?

Když se podíváte na slavný portrét císařovny Sissi od malíře Winterhaltera z roku 1865, vidíte ztělesněnou dokonalost. Nádherné šaty poseté diamanty, alabastrová pleť, a především její legendární vlasy, které jí jako kaštanový vodopád, splývaly až pod pas.

Císař František Josef I. si tento obraz objednal, aby světu ukázal bezchybnou krásu habsburské monarchie. Jenže na obraze je jeden zvláštní detail. Všimněte si jejích úst. Jsou dokonale tvarovaná, ale pevně sevřená.

Císařovna se neusmívá. Její výraz je klidný, ale odměřený a neproniknutelný. To, co vypadá jako výraz královské důstojnosti, bylo ve skutečnosti mistrovské maskování celoživotního trápení a nejistoty.

Krása jako posedlost a vězení

Sissiina krása nebyla jen dar od přírody, byla to tvrdě vydřená, téměř nelidská disciplína. A teď si představte, že celý svůj život podřídila třem věcem. Tou první a nejznámější byla její vlasová koruna. Péče o ni byla šílená – denně to spolklo tři hodiny. A co víc, ta nádhera byla tak těžká, že kvůli ní trpěla neustálými bolestmi hlavy.

Druhým byla postava. Udržovala si neuvěřitelně úzký pas o obvodu kolem 50 centimetrů, čehož dosahovala drasticky utaženými korzety a neúprosným cvičením. V každém ze svých sídel měla plně vybavenou tělocvičnu, což bylo pro ženu v 19. století naprosto neslýchané.

Třetím pilířem byla dieta, která by dnes vyděsila každého odborníka na výživu. Skládala se hlavně z mléka, ovoce a silných vývarů. Její specialitou byla šťáva z vylisovaného syrového hovězího masa. Když přibrala jediný gram nad svých cílových 50 kilo, dokázala celé dny jíst jen pomeranče.

Proč to všechno dělala? Její krása byla jedinou věcí, kterou mohla ve svém životě ve „zlaté kleci“ vídeňského dvora plně ovládat. Byla to její tichá vzpoura.

Odhalené tajemství za zavřenými ústy

A teď přichází to největší překvapení. Tou jedinou, ale zásadní vadou na kráse, kterou tak úzkostlivě skrývala, byly její zuby. Podle dobových svědectví byly ve velmi špatném stavu – zažloutlé a plné kazů. Pro ženu posedlou dokonalostí to musel být zdroj obrovského studu.

Jaká to ironie, že žena, která dokázala celé dny hladovět, měla jednu obrovskou slabost: milovala sladkosti. Její největší vášní byly kandované fialky od slavného vídeňského cukráře Demela.

Neustálý přísun cukru v době, kdy zubní hygiena prakticky neexistovala, měl pro její chrup zničující následky. K tomu se navíc přidal zlozvyk, kterým si udržovala štíhlou postavu a zároveň rebelovala – kouření.

Tento skrytý problém zcela ovládal její chování. Na veřejnosti se nikdy nesmála a mluvila jen velmi tiše, skoro přes sevřené rty, takže její řeč byla často mumlavá. Kvůli tomu ji u dvora mnozí považovali za arogantní, nebo dokonce hloupou.

Vznikl tak začarovaný kruh: vada na kráse vedla k chování, které jí ničilo reputaci a jen prohlubovalo její nejistotu. S přibývajícím věkem se navíc začala skrývat za velkými vějíři a slunečníky.

Zajímavé je, že když jí její zkažené zuby konečně vypadaly, údajně se jí nesmírně ulevilo. Mohla si je totiž nechat nahradit umělými, což byla v té době sice dostupná, ale stále diskrétní technologie pro nejbohatší. I to však muselo zůstat tajemstvím.

Příběh císařovny Sissi je vlastně nečekaně aktuální. Její posedlost dokonalým veřejným obrazem, neustálá kontrola těla a strach z odhalení nedokonalosti silně připomíná tlaky dnešní doby sociálních sítí.

Je to nadčasový příběh o tom, jakou cenu platíme za honbu po nedosažitelném ideálu. A ten slavný portrét navždy zůstane tichou připomínkou, že za nejzářivější fasádou se může skrývat nejhlubší tajemství.

Zdroje: novinky.cz, marianne