Kočky spíše mňoukají v noci. Důvod je často jiný, než si většina lidí představuje.

Noční mňoukání umí překvapit i ty, kteří s kočkami žijí roky. Ne vždy jde o hlad nebo rozmar. Veterináři v posledních letech upozorňují, že některé potíže se projeví nejvýrazněji právě po setmění.

Kočky patří mezi zvířata, která mají nejvíce energie za šera. To, že se večer nebo brzy ráno ozvou, proto většinou nikoho nezaskočí. Pokud se ale hlasité projevy opakují každou noc a kočka budí domácnost v pravidelných intervalech, odborníci doporučují podívat se na její běžný den. Podle brněnských veterinářů třeba už jen nepravidelné krmení nebo chaotický režim v domácnosti umí rozhodit kočce biorytmus.

Častým, ale opomíjeným důvodem je i obyčejná nuda. Spousta koček prospí téměř celý den, a když se konečně probudí, mají energie na rozdávání. Veterinářka Markéta Kadlecová připomíná, že dlouhodobé nevyužití přirozených instinktů může vést k nervozitě, která se pak nejvíc projeví v noci. Kočka se pak snaží upoutat pozornost a majitelé to často vnímají jako „záhadné noční mňoukání“.

Kdy už nejde o běžné mňouknutí

Rozlišit normální vokalizaci od varování není pro majitele těžké, pokud sledují, jak se kočka chová i přes den. Krátké, nenápadné zvuky bývají jen žádost o pozornost. Pokud ale kočka vydává dlouhé a naléhavé zvuky, které připomínají volání, je vhodné zpozornět. Takové projevy bývají častým doprovodem nepohody.

U starších koček se navíc může přidat zhoršená orientace. Některé z nich se v noci toulají po bytě, zastavují se u dveří a působí zmateně. Veterináři tento stav často přirovnávají ke změnám, které u lidí souvisejí s demencí. V domácím prostředí ale lze jejich nepohodu částečně zmírnit drobnými úpravami a klidnějším dohledem.

Když za nočním hlukem stojí nemoc

Málokdo ví, že mezi první projevy potíží se štítnou žlázou u koček patří právě neklidné noční chování. Hyperthyreóza může způsobit úbytek hmotnosti, vyšší aktivitu a nervozitu, která se často přelije do nočních hodin. Veterinární literatura na tuto souvislost upozorňuje už dlouho.

Významnou roli ale může hrát i prostředí. V bytech se ke kočkám dostávají zvuky, které si lidé ani neuvědomí – kroky na chodbě, křik od sousedů nebo pach jiného zvířete. Citlivější kočky takové změny snadno rozruší a některé pak začnou volat majitele, protože se necítí bezpečně. Přestože se o kočkách říká, že jsou samostatné, ve známém prostředí vyhledávají jistotu.

Různé věkové skupiny zvířat reagují odlišně. U koťat bývá problém v tom, že přes den dostatečně nevypustí energii. Starší kočky naopak ocení nerušený koutek a stabilní rozvrh. Pokud o tyto jistoty přijdou, noční volání se občas objeví i bez viditelné příčiny.

Malé změny, které mohou mít velký efekt

V mnoha případech stačí upravit večerní rutinu. Kočce prospívá krátká hra, která jí umožní napodobit přirozené lovení a unavit se. Dobře působí i klidné místo na spaní – dál od dveří, oken nebo rušných částí bytu.

Pokud má majitel pocit, že za nočním mňoukáním stojí zdravotní potíž, je nejjednodušší cestou návštěva veterináře. Krevní testy dnes umí rychle odhalit problémy se štítnou žlázou i jiné skryté potíže, které se jinak projevují nenápadně. Včasná diagnostika dokáže zvířeti ušetřit mnoho nepříjemností.

Pokud vyšetření žádné onemocnění neprokáže a veterinář potvrdí spíše psychickou zátěž nebo stereotypní chování, bývá nejúčinnější obohacení prostředí. Kočky oceňují nové úkryty, vyšší police nebo možnosti výhledu. Podle odborníků má prostředí na kočičí psychiku větší vliv, než se na první pohled zdá. Někdy stačí jediný nový prvek, aby se chování výrazně zlepšilo.

Noční mňoukání není rozmar, ale snaha sdělit, že něco není v pořádku. Pokud majitel začne hledat příčinu bez předsudků a věnuje kočce dost pozornosti, většina problémů se dá zvládnout během pár dní. A klidná noc potěší všechny v domácnosti.

Zdroje: vfu.cz, nature.com, sciencedirect.com, idnes.cz, novinky.cz