Kočka se vyhýbá pití z misky, ale ráda pije z kohoutku. Důvod je logický.

V řadě domácností se opakuje stejný obrázek. V misce je čerstvá voda, všechno připravené, ale kočka přisedne k dřezu a vyčkává, dokud někdo nepustí proud. Na první pohled to může působit jako rozmar, ve skutečnosti však jde o docela běžné chování, na které veterináři narážejí často.

Kočky mají od přírody zakořeněnou nedůvěru ke stojaté vodě. V divočině byla kalná nebo dlouho stojící voda zdrojem rizik, zatímco tekoucí bývala obvykle bezpečnější. Tento instinkt se u domácích koček nijak neztratil, a tak je pro ně proud z kohoutku lákavější než miska, i když je naplněná před chvílí.

Další roli může hrát i samotné prostředí. Pokud miska stojí hned u krmení nebo v místě, kde se často chodí, kočka u ní nemusí mít dost klidu. Citlivý čich navíc odhalí i drobné pachy z plastu, detergentu nebo okolí. Veterináři proto upozorňují, že ignorování misky není nic neobvyklého – a rozhodně nejde o rozmar nebo neposlušnost.

Instinkt, který kočkám zůstal

Tekoucí voda je pro kočku zpravidla lákavější hned z několika důvodů. Proud se nezahřívá, neusazuje se v něm prach a nemá tolik cizích pachů. To, co lidé vůbec nezaregistrují, dokáže kočka vyhodnotit během chvilky.

Některé domácnosti řeší i tvrdší vodu. Minerály mohou vytvářet jemný zápach, který lidé většinou nevnímají. Pokud má voda z kohoutku jinou vůni nebo teplotu, kočka jí začne věřit víc než té stojící v misce.

Když miska není tak pohodlná, jak se zdá

Často podceňovaným problémem bývá samotný tvar misky. Úzké nebo hluboké nádoby mohou způsobovat, že se kočce při pití dotýkají stěny vousků. Ty jsou ale velmi citlivé a neustálý kontakt je pro mnoho koček nepříjemný. Výsledek? Začnou se misce vyhýbat.

Plastové misky sice bývají levné a snadno dostupné, ale časem mohou nasáknout pachy, které kočce vadí. Pokud navíc stojí poblíž toalety nebo úklidových prostředků, je to pro citlivé kočky o důvod víc, proč se jim vyhnout. Kovové nebo keramické misky jsou v praxi obvykle lepší volbou.

Tekoucí voda jako malý rituál

Pití z kohoutku ale často není jen o chuti nebo čistotě. Kočky k vodě přitahuje i samotný pohyb – třpyt, zvuk a proud, který mění tvar. Pro spoustu z nich je to malá hra, kterou si během dne rády zopakují.

Mnoho majitelů tak popisuje, že jejich kočka si časem vybuduje vlastní rituál. Přijde ke dřezu, sedne si a trpělivě čeká. Problém nastává ve chvíli, kdy kočka začne spoléhat na to, že jí někdo musí vodu pustit. Pak se může stát, že mimo tento rituál pije málo – a to už může mít vliv na hydrataci.

Jak docílit toho, aby kočka pila víc z misky

Řešení bývá ve většině případů jednoduché. Osvědčují se zejména širší keramické nebo nerezové misky, které nepřebírají pachy a kočka si u nich nenamáčí vousky. Důležité je i správné umístění – dál od krmení a mimo rušná místa. Kočka potřebuje u pití klid, jinak se mu vyhýbá.

Velké oblibě se těší také domácí fontánky. Proud vody kočku přitahuje, udržuje její pozornost a zároveň voda déle zůstává čerstvá. Podle veterinářů pak kočky opravdu pijí víc, což ocení hlavně starší zvířata nebo ta, která mají sklony k problémům s ledvinami.

Pokud kočka odmítá pít z misky, obvykle tím jen dává najevo, že jí něco nevyhovuje – ať už materiál, pach, teplota nebo tvar. Po drobných úpravách se většina koček k misce vrací bez většího přemlouvání. A když si občas vyžádá vodu z kohoutku, je to spíš projev důvěry a malého každodenního zvyku než skutečný problém.

Zdroje: jfms.com, cornell.edu, vcahospitals.com, rspca.org.uk