Kočka se děsí přepravky ještě předtím, než ji vytáhnete. Paměť funguje jinak, než si myslíte.

Mnoho majitelů zná tu samou situaci: sotva se někdo přiblíží ke skříni, kde bývá schovaná přepravka, kočka je pryč. Nejde o žádnou předtuchu, ale o to, jak jejich mozek pracuje s dávnými zkušenostmi.

Kočky si nezakládají vzpomínky do souvislých příběhů jako lidé. V hlavě jim zůstávají hlavně jednotlivé útržky – zvuk, pach, pohyb ruky. A pokud se kdysi spojily s něčím nepříjemným, zůstanou s tím propojené. Někdy stačí jen šustění dvířek skříně, a kočka už ví, co by mohlo přijít.

Proto některé kočky znejistí ještě dřív, než přepravku vůbec zahlédnou. Reagují na drobnosti, které si člověk ani neuvědomí. Behavioristé vysvětlují, že jde o typickou ukázku asociativní paměti – kočky prostě vyhodnocují to, co se dělo dřív, a podle toho se rozhodnou, zda je bezpečno.

Jak kočka hodnotí hrozbu

Podle poznatků zveřejněných v Journal of Feline Medicine and Surgery kočky v napjatých chvílích nepřemýšlejí dopředu. Spojují právě probíhající situaci s tím, co už dříve zažily. Když se nový podnět podobá starému špatnému zážitku, zareagují téměř okamžitě – utečou, schovají se nebo naopak ztuhnou.

Často stačí jediná náročná návštěva veterináře. Od té chvíle pro ně přepravka nepředstavuje jen plastový box, ale začátek situace, která kdysi bolela. Jejich emoční paměť navíc drží podobné vzpomínky dlouho, takže se reakce může vracet i po mnoho měsíců.

Rozhodují i drobné návyky

Řada majitelů si všimla, že kočka začne být nesvá, jakmile vytáhnou konkrétní tašku nebo otevřou přihrádku, do které běžně nechodí. Pro odborníky to není nic neobvyklého. Kočky sledují naše rituály s překvapivou přesností a dokážou je spojit s následnými událostmi. V některých domácnostech dokonce stačí jeden opakující se pohyb ruky a kočka má jasno.

Proto se doporučuje neschovávat přepravku jen pro příležitosti, kdy se musí na veterinu. Když je běžně dostupná a součástí domácnosti, přestane být výstrahou. Po čase v ní některé kočky dokonce odpočívají, protože ji začnou vnímat jako neutrální místo.

Jak napětí postupně zmírnit

Na veterinárních pracovištích se čím dál častěji používá metoda, která kočku pomalu seznamuje s přepravkou, dokud ji nepřestane spojovat s něčím nepříjemným. V praxi pomáhá dát do boxu deku s jejím pachem, pamlsky nebo oblíbenou hračku. Vhodné je také ponechat přepravku v místnosti, kde kočka tráví většinu dne.

Postup musí být pomalý. Nejprve by přepravka měla zůstat otevřená a nikdo by na ni neměl sahat. Jakmile k ní kočka začne chodit bez zábran, může ji majitel krátce zavřít, posunout nebo jinak nenápadně manipulovat. Teprve po delší době se doporučuje zkusit krátké přenesení. Není to rychlá změna, ale ve většině domácností se osvědčuje.

Hlavní je pochopit, že kočky se nelekají předmětu samotného. Vadí jim to, co si s ním kdysi spojily. Když se tyto vazby podaří narušit a nahradit novými, klidnějšími, bývá cesta na veterinu méně stresující jak pro kočku, tak pro jejího majitele.

Zdroje: jfms.com, avma.org, cats.org.uk, rspca.org.uk