Kdy mohou Němci a Češi odejít do předčasného důchodu? Toto srovnání vyvolá spory.

Němci mohou do předčasného důchodu už v 63 letech, zatímco Češi nově nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku a ještě za tvrdších podmínek než dřív. Na papíře to vypadá jako jasné srovnání. Jenže rozdíl není jen v číslech, ale hlavně v tom, kolik peněz člověku nakonec skutečně přijde na účet.

Debata o důchodech se v Česku v posledních dvou letech dost vyostřila. Reforma zpřísnila pravidla pro předčasný odchod a prodloužila nutnou dobu pojištění. Není proto divu, že část lidí začala ukazovat směrem k Německu, kde systém působí o něco vstřícněji – alespoň na první pohled.

Samotný věk je ale jen část příběhu. Důležité jsou podmínky nároku, délka pojištění i způsob krácení penze. A právě tohle bývá kámen úrazu.

Německo: dřív to jde, ale něco to stojí

V Německu se řádný důchodový věk postupně posouvá na 67 let. Plně se této hranice dosáhne u ročníků narozených v roce 1964 a mladších, uvádí tamní Deutsche Rentenversicherung. Přesto existují varianty, jak skončit s prací dříve.

Známá je možnost odejít už v 63 letech, pokud má člověk alespoň 35 let důchodového pojištění. Háček? Krácení 0,3 procenta za každý měsíc předčasnosti. Když někdo odejde o čtyři roky dřív, ztratí až 14,4 procenta z měsíční částky. A to už je znát.

Specifickou skupinou jsou lidé s opravdu dlouhou pracovní historií. Pokud v Německu nasbírají 45 let pojištění, mohou v 63 letech odejít bez jakéhokoli krácení. Týká se to hlavně těch, kteří začali pracovat velmi brzy a drželi si stabilní zaměstnání. Není to ale úplně běžný scénář.

Německý model tak nabízí určitou flexibilitu, současně si však nechá zaplatit za dřívější odchod. Sankce je přesně spočítaná a trvalá. Navíc je třeba říct, že průměrná penze vychází obecně vyšší než v Česku, což souvisí s úrovní mezd i odvodů – ty jsou tam zkrátka jinde.

Česko: po reformě přitvrzení

Od října 2023 se česká pravidla změnila poměrně výrazně. Do předčasného důchodu lze odejít maximálně tři roky před řádným termínem. Současně je nutné získat minimálně 40 let důchodového pojištění, což pro řadu lidí není samozřejmost.

Podstatné je i samotné krácení. Podle České správy sociálního zabezpečení se za každých započatých 90 dní předčasnosti snižuje důchod o 1,5 procenta výpočtového základu. Krácení je trvalé a promítá se do celé doby pobírání penze, žádné pozdější dorovnání se nekoná.

Ve srovnání s Německem vychází český systém přísněji. Tam jde o 0,3 procenta měsíčně, tady 1,5 procenta za každé tři měsíce. Při odchodu o tři roky dřív může výsledná částka klesnout opravdu citelně, někdy až o desítky procent. A to už rozpočet pocítí.

Co to znamená pro dnešní čtyřicátníky

Emoce jsou pochopitelné, jenže jednoduché srovnání kulhá. Německo má silnější ekonomiku a vyšší průměrné mzdy, což se do důchodů logicky promítá. Česko zároveň čelí rychlejšímu stárnutí populace a napjatým veřejným financím, a to vytváří tlak na přísnější pravidla.

Pro lidi mezi třiceti a padesáti lety z toho plyne docela prostá věc. Spoléhat výhradně na státní důchod může být risk. Předčasný odchod znamená trvalé snížení příjmu, které se v horizontu dvaceti let může vyšplhat na statisíce korun – někdy i víc.

Vyplatí se proto kontrolovat vlastní evidenci pojištění, řešit doplňkové spoření a počítat s tím, že pracovní kariéra se spíš prodlouží, než zkrátí. Rozdíl mezi Němcem a Čechem tak neleží jen v tom, kdy mohou přestat pracovat, ale hlavně v ceně, kterou za to zaplatí. A ta nebývá malá.

Zdroje: deutsche-rentenversicherung.de, bmas.de, cssz.cz, mzv.cz