Finanční úřad opět upozorňuje: Opomenutí této povinnosti může vést k pokutě až 50 tisíc korun.

Finanční správa v poslední době opět připomíná povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Netýká se to jen „velkých hráčů“, ale běžných lidí, kteří si loni pořídili byt, dům nebo třeba jen pozemek. Kdo tuto zákonnou povinnost přehlédne, může se dostat do potíží – pokuta se totiž může vyšplhat až na 50 tisíc korun.

Termín je přitom jasně daný: přiznání se podává do 31. ledna roku následujícího po tom, kdy ke změně došlo. Takže jestli někdo v minulém roce nemovitost koupil, zdědil nebo na ní provedl větší stavební úpravu, měl by zpozornět. A nejde jen o nové vlastníky. Povinnost může vzniknout i tomu, kdo přistavěl patro, změnil účel užívání stavby nebo upravil výměru.

Úřady se každý rok setkávají s tím, že lidé spoléhají na to, že vše vyřeší katastr, případně že jim automaticky přijde složenka. Jenže tak to nefunguje. Přiznání podává vždy sám poplatník, a to i když si myslí že se vlastně nic zásadního nestalo.

Kdo musí přiznání podat a kdy vzniká povinnost

Daň z nemovitých věcí upravuje příslušný zákon. Přiznání podává ten, kdo se stal vlastníkem nemovitosti, nebo u své stávající nemovitosti provedl změnu, která má vliv na výši daně. Typicky jde o koupi bytu, rodinného domu, stavebního pozemku či garáže.

Naopak pokud někdo nemovitost pouze prodal a další už nevlastní, nové přiznání nepodává. Finanční úřad vychází z údajů, které má k dispozici. Klíčový je stav k 1. lednu daného roku – právě ten rozhoduje.

Jak vysoká může být pokuta

Když poplatník přiznání nepodá včas, nastupují sankce podle daňového řádu. Ten umožňuje uložit pokutu za nesplnění nepeněžité povinnosti až do 50 000 korun. V praxi úřady většinou nejdřív vyzvou k nápravě a stanoví náhradní lhůtu, ale pokud dotyčný nereaguje, může se částka vyšplhat opravdu vysoko.

Vedle toho existuje i pokuta za opožděné podání daňového tvrzení. Vypočítává se jako procento ze stanovené daně za každý den prodlení. A i když samotná daň z nemovitých věcí často nepřesahuje několik tisíc korun ročně, sankce může nepříjemně narůst.

Podle údajů Finanční správy podává přiznání každoročně několik set tisíc lidí. Chyby se nejčastěji objevují u spoluvlastnických podílů nebo při změně druhu pozemku. Stačí administrativní úprava v katastru a povinnost je na světě, i když si toho vlastník sotva všimne.

Nejčastější chyby, které stojí peníze

Praxe ukazuje tři problematické oblasti. Zaprvé lidé zapomenou přiznat nově nabytý podíl na nemovitosti. Zadruhé neuvedou změnu výměry po kolaudaci přístavby. A zatřetí podcení situaci, kdy pronajímaný byt začnou využívat k podnikání, což může změnit sazbu daně.

Daň z nemovitých věcí se sice ve většině případů pohybuje jen v řádu stokorun nebo tisícikorun ročně. Právě to ale svádí k dojmu, že nejde o nic důležitého. Jenže sankce se neodvíjí od výše daně, nýbrž od porušení povinnosti, a v tom je ten háček.

Daňoví poradci proto doporučují jednoduchou věc: po každé změně zapsané v katastru si ověřit, jestli nevznikla povinnost podat nové přiznání. Formulář je k dispozici na portálu Moje daně a podat ho lze i elektronicky přes datovou schránku. Zabere to obvykle pár desítek minut, nic víc.

A ještě jedna poznámka na závěr. Jestli jste v uplynulém roce nabyli nemovitost nebo na své stavbě provedli výraznější úpravy, nečekejte až se ozve úřad. Aktivní přístup se vyplatí – vyhnete se zbytečné pokutě, která by jinak mohla dosáhnout částky za kterou už pořídíte docela slušnou rodinnou dovolenou.

Zdroje: financnisprava.cz, mfcr.cz, zakonyprolidi.cz, podnikatel.cz