EU plánuje změny, které se tvrději dotknou českých domácností, než se očekávalo.
Od roku 2027 má v Evropské unii začít fungovat nový systém obchodování s emisemi, který se tentokrát dotkne i vytápění domácností a pohonných hmot. Cílem je omezit produkci oxidu uhličitého, podle části ekonomů se ale promítne citelně do rodinných rozpočtů. Nejzranitelnější budou domácnosti, které topí plynem nebo uhlím a jezdí staršími auty se spalovacím motorem.
Nový mechanismus označovaný jako ETS2 naváže na současné emisní povolenky, jež dnes hradí především elektrárny a průmyslové podniky. Nově se povinnost nákupu povolenek přesune i na dodavatele paliv pro budovy a silniční dopravu. Ti budou muset nakoupit povolenku za každou tunu CO2, kterou jejich paliva při spalování způsobí – a tyto náklady se, víceméně nevyhnutelně, objeví v cenách plynu, uhlí, benzinu i nafty.
Evropská komise pracuje s odhadem kolem 45 eur za tunu CO2. V prvních letech má fungovat cenový strop, aby nedošlo k prudkým výkyvům. I tak ale podle propočtů ministerstva životního prostředí může jít u plynového vytápění o navýšení v řádu stovek až tisíců korun ročně, záleží na velikosti domu i spotřebě.
Proč změna přichází právě teď
Unie si stanovila závazek snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent oproti roku 1990. Jenže právě budovy a silniční doprava patří dlouhodobě mezi oblasti, kde se snižování emisí nedaří podle představ. A proto přichází nový systém, který má vytvořit větší ekonomický tlak na úspory i modernizaci.
V praxi to znamená jediné: čím vyšší spotřeba fosilních paliv, tím vyšší výsledná cena. Jednoduché, i když nepříjemné. Ekonomové z Národní ekonomické rady vlády už dříve upozorňovali, že bez cílených kompenzací může opatření dopadnout hlavně na nízkopříjmové rodiny, pro které energie tvoří výraznou část měsíčních výdajů.
Kolik mohou domácnosti zaplatit navíc
Konkrétní dopad se bude odvíjet od ceny povolenky i skutečné spotřeby. Pokud by zůstala kolem 45 eur za tunu CO2, může se cena benzinu a nafty zvýšit přibližně o jednotky korun na litr. U plynu půjde spíše o procentuální nárůst z celkové ceny, což u běžného rodinného domu může znamenat několik tisíc korun ročně navíc.
Česká republika má přitom vysoký podíl domácností vytápěných plynem, a v některých regionech stále i uhlím. Podle údajů Českého statistického úřadu používá plyn jako hlavní zdroj tepla více než třetina domácností. Právě ty pocítí změny mezi prvními. U bytových domů napojených na centrální zásobování teplem bude záležet na tom, z jakého zdroje se teplo vyrábí – rozdíly mohou být značné.
Výnosy z emisních povolenek by ale měly zůstat členským státům. Ty je mohou využít na kompenzace nebo investice do úspor energie. Evropská legislativa zároveň počítá se vznikem Sociálního klimatického fondu, z něhož bude možné financovat například:
- zateplení rodinných a bytových domů,
- výměnu zastaralých kotlů,
- podporu dostupnější veřejné dopravy.
Otázkou zůstává, jak rychle a efektivně se tyto prostředky dostanou k lidem. Právě tempo bude hrát roli.

Co znamená ETS2 v praxi
ETS2, tedy druhý systém emisního obchodování, nebude platit přímo domácnost. Povinnost dopadne na firmy dodávající paliva. Ty si náklady zahrnou do cen, takže konečný účet zaplatí zákazník – i když nepřímo. Spuštění je plánováno na rok 2027, v případě výrazného růstu cen energií se může začátek o rok posunout.
Energetičtí odborníci upozorňují, že rozhodující bude, jak rychle se podaří modernizovat budovy. Lepší izolace, nová okna nebo tepelné čerpadlo dokážou snížit spotřebu klidně o desítky procent. Investice nejsou malé, to je pravda. Na druhou stranu bez nich budou domácnosti čelit dlouhodobému tlaku vyšších cen, a to se může nasčítat.
Jak se připravit, aby dopad nebolel
Času není mnoho, zhruba rok. Kdo uvažuje o rekonstrukci, měl by sledovat dotační programy typu Nová zelená úsporám. Příspěvky mohou pokrýt významnou část nákladů na zateplení nebo výměnu zdroje tepla – a tím snížit budoucí výdaje. Čím menší spotřeba, tím menší zásah do rozpočtu, to je jednoduchá rovnice.
Podobně u dopravy. Vyšší ceny paliv mohou změnit propočty návratnosti úspornějšího auta nebo přechodu na hybrid či elektromobil. Nejde jen o ekologická hlediska, ale o běžnou ekonomiku provozu. Pro mnoho rodin nakonec nebude klíčové, jaký je cíl celé reformy, ale kolik korun navíc odejde z účtu každý měsíc. A to už je velmi konkrétní otázka.
Zdroje: ec.europa.eu, mzp.cz, czso.cz, consilium.europa.eu
Napsala pro Vás AI asistentka Klára ze zdrojů na českém a zahraničním internetu

