error code: 1016

Některým psům stačí otevřít dveře auta a už sedí na zadním sedadle, jako by přesně věděli, kam se jede. Jiní se na prahu vozu zarazí a je vidět, že z dlouhých přesunů nemají velkou radost. Podle trenérů i veterinářů je rozdíl mezi psy často daný nejen povahou, ale také tím, na co byli jejich předci po generace zvyklí.

Stále více majitelů dnes hledá psa, který s nimi zvládne pravidelné výlety, cesty na chalupu nebo delší dovolené. Auto se tak pro mnoho zvířat stává běžnou součástí života. Než si ale člověk pořídí psa, je dobré vědět, že některá plemena dlouhé cesty snášejí lépe než jiná.

Co rozhoduje o tom, jestli pes cestování zvládne

Trenéři, kteří se prací se psy zabývají řadu let, upozorňují, že velkou výhodu mají zvířata se zvědavou povahou. Ta se v novém prostředí rychle zorientují a cesty obvykle přijmou jako přirozenou součást dne. Aktivní psi navíc ocení, když se kolem něco děje, a auto pro ně často představuje jen další zajímavý podnět.

Opačná situace nastává u psů, kteří jsou od přírody opatrnější nebo špatně snášejí hlasité a neznámé podněty. Ti potřebují pomalejší přístup a více času. Pokud navíc zažili v minulosti nepříjemnou jízdu, mohou se cestám vyhýbat i delší dobu.

Plemena, která berou cestování jako samozřejmost

Podle doporučení zkušených chovatelů i zahraničních klubů obvykle dobře cestují plemena, která byla vyšlechtěna pro úzkou spolupráci s člověkem. Často se zmiňují border kolie, labradoři nebo australští ovčáci. Tito psi bývají vyrovnaní, rychle pochopí, co se děje, a většinou se během několika minut uklidní i v rušnějším prostředí.

Opačný problém mohou mít psi s krátkým čenichem – například mopslíci nebo francouzští buldočci. Ti se snadněji přehřejí a při stresu se jejich potíže mohou zhoršovat. Kvůli tomu je při cestování důležité častější větrání a pauzy, během kterých se zvíře zklidní.

Co může majitel udělat pro pohodlnou jízdu

Zkušení chovatelé radí, aby měl pes jednoduchý rituál, který mu pomůže zorientovat se v tom, co se bude dít. Často stačí několik drobných kroků:

• Seznámit psa s autem ještě před první delší cestou.
• Udržovat v autě stálou, ne příliš vysokou teplotu.
• Dbát na bezpečné připoutání, aby měl pes stabilní pocit opory.

Veterináři k tomu dodávají, že přílišná nervozita v autě může psa unavit víc, než si majitel uvědomuje. Klidnější prostředí tak výrazně pomůže, zejména při cestách přes několik hodin.

Kdy je dobré cestování omezit

Někdy se u psů objeví potíže podobné lidské nevolnosti při jízdě. Obvykle jde o reakci na rozpor mezi pohybem auta a tím, co pes vidí. Pokud se obtíže opakují, je vhodné poradit se s veterinářem – často pomůže úprava krmení nebo kratší přestávky během cesty.

Nejde ale jen o fyzické problémy. Psi, kteří během dne zažijí příliš mnoho nových podnětů, mohou být večer přestimulovaní a hůř reagují na další změny. Po příjezdu je proto dobré dát jim chvíli klidu a možnost se v novém prostředí pomalu rozkoukat.

Na závěr

Cestování se psem může být pro obě strany příjemné, pokud majitel sleduje, jak jeho zvíře reaguje a co mu dělá dobře. Někteří psi si na jízdu zvyknou ihned, jiným to trvá o něco déle. Důležité je vybírat plemeno podle toho, jak člověk žije, a ne jen podle momentální módy. Když majitel psa dobře zná a přizpůsobí mu podmínky, může být každá společná cesta příjemným zážitkem.

Zdroje: czu.cz, jvbjournal.org, vets.cz, spkp.cz