Dvě dělnické profese, které do 15 let nahradí roboti s umělou inteligencí. V Česku se to dotkne přibližně 600 000 pracovníků.

Průmysl se mění rychleji než dřív. Umělá inteligence, robotické linky a chytré sklady posouvají hranice toho, co se v továrnách a logistice dá dělat bez lidí. Nejvíc na ráně jsou dvě velké skupiny profesí: dělníci na montážních linkách a ve výrobě, a také skladníci a manipulační dělníci. Jde o stovky tisíc pracovních míst, která v horizontu příštích 10–15 let projdou dramatickou proměnou. Část také pravděpodobně zanikne.

A teď ta důležitá zpráva pro každého, kdo v těchto oborech pracuje: nejde o náhlý kolaps ze dne na den. Spíš o změnu náplně práce a dovedností. Kdo se bude průběžně učit obsluhovat technologie a rozumět datům, ten má šanci na to si polepšit.

Proč právě montáž a sklady

Montážní pracoviště i sklady stojí na opakovatelných, měřitelných a standardizovaných úkonech. Přesně na to se dnes zaměřují roboti: autonomní vozíky, rozpoznávací kamery, plánovací systémy a software, který řídí tok materiálu. Stát i expertní instituce dlouhodobě varují, že v Česku je nadprůměrný podíl rutinních míst ohrožených automatizací.

V dřívějších vládních materiálech se odhaduje, že potenciál automatizace se dotýká zhruba poloviny pracovních pozic, přičemž průmysl a logistika patří k nejzranitelnějším. Média i oborové analýzy v posledních letech přidávají konkrétní výpočty, v nichž figurují právě montážní dělníci, pomocní pracovníci ve výrobě či pracovníci ve skladování.

Tyto profese se navíc koncentrují v regionech, kde dominují výrobní závody a logistická centra, a kde už teď firmy testují autonomní paletové vozíky, hlasové pokyny skladovému systému a kamerové kontroly kvality.

Odkud se bere číslo 600 000

V české zaměstnanosti mají montéři a obsluha strojů spolu s pomocnými pracovníky v dopravě a skladování dlouhodobě velmi silné zastoupení. Podle přehledů pracovních skupin a popularizačních statistik se tyto okruhy řadí mezi největší v zemi a zároveň mezi nejohroženější automatizací.

Když dáte dohromady montážní dělníky, obsluhu strojů, pomocné pracovníky ve výrobě a skladníky a manipulanty, dostanete se do řádu stovek tisíc lidí. Proto dává smysl mluvit o zhruba 600 000 zaměstnancích, jichž se změna týká, ať už formou zániku části míst, nebo především přepsáním náplně práce a požadovaných dovedností.

Co přesně se zautomatizuje

Na montážních linkách půjde o úkoly, které lze rozdělit na kroky, nastavit tolerance a měřit výstup: šroubování, nýtování, zaklapávání, vkládání dílů, testování jednoduchých funkcí. Strojová vidění a umělá inteligence už dnes rozpoznají vadný kus rychleji než oko, robotické ruce zvládnou více taktů bez únavy a s přesností na desetiny milimetru.

V logistice a skladech je to vychystávání, třídění, přesun materiálu mezi regály a doky, inventury, balení a etiketování. Autonomní vozíky, dopravníky, automatické zakladače a systémy řízené algoritmy si berou pod sebe monotónní část práce, aby se lidské týmy přesouvaly k dohledu, koordinaci a řešení nestandardních situací.

Jak bude vypadat nová práce v těchto profesích

Dobrá zpráva je, že úplné nahrazení člověka se ani v logistice, ani na montáži neočekává, alespoň ne plošně. Realističtější scénář říká, že se role promění: z ručního operátora se stane operátor technologie. Přibývá práce s dotykovými rozhraními, čtečkami, kamerami a diagnostikou robotů, roste význam kvality, údržby a rychlého přenastavování linek.

V logistice získají na důležitosti plánování toků, digitální inventury, dohled nad flotilou robotů a práce s daty. Všechno to jsou činnosti, které už dnes firmy popisují v průzkumech trendů: automatizace se šíří napříč sklady a montážemi, ale úkoly pro lidi se posouvají výš, k dohledu, službám a jemnější práci s technikou.

Co dělat už letos?

1. Dostaňte se k technologiím, které přicházejí. Pokud ve firmě zavádějí nový systém řízení, hlasové pokyny skladovému systému, kamerovou inspekci nebo roboty spolupracující s lidmi, přihlaste se mezi první uživatele. Čím dřív to uděláte, tím rychleji se to dostane do vašeho životopisu.
2. Získejte mikrocertifikáty místo dlouhých kurzů. Krátká školení na obsluhu manipulačních vozíků s automatickým naváděním, základy práce s daty, nastavení výrobních senzorů. Cíl: mít hmatatelný doklad o dovednosti.
3. Procvičte kvalitu a údržbu. Kontrola vad, digitální servisní kontrolní listy… Přesně sem se přesouvá těžiště lidské práce.
4. Zlepšete digitální hygienu. To znamená mít pořádek v datech, rozumět čtečkám, štítkům, souhrnným ukazatelům, psát jasné hlášení o chybě. To šetří minuty a hodiny ve skladu.
5. Buďte mobilní v rámci podniku. Kdo zvládne vedle své linky i příbuzné pracoviště nebo skladové procesy, vyhrává. Flexibilita je proti automatizaci nejlepší pojistka.

Co to udělá s platy a regiony

V přechodové fázi mohou firmy některé rutinní posty rušit a zároveň hledat lidi na vyspělejší operátorské a údržbářské role. Tam rostou mzdy rychleji. V regionech s vysokým podílem průmyslu a logistiky se tak může krátkodobě zvednout tlak na rekvalifikaci a dojíždění. Právě proto se mluví o posílení cílených školení, investicích do dovedností a aktivní práci úřadů v terénu. Kdo se naučí pracovat s technologiemi, zpravidla si finančně polepší. Kdo zůstane u čistě manuálních, opakovaných úkonů, bude pod tlakem.

Horizont 10–15 let: realistický scénář

Za 5 let uvidíme téměř všude částečnou automatizaci skladů a linky, které půjdou přestavět během hodin. Za 10–15 let budou nejběžnější sklady fungovat s menším počtem lidí na směně a montážní linky zvládnou většinu opakujících se kroků bez zásahu. Lidé zůstanou u kvality, nastavování, údržby, řešení výjimek a v interní logistice. Pro Česko, které je vysoce průmyslové, to znamená jedno: buď posuneme dovednosti stovek tisíc lidí, nebo se budeme dívat, jak nám práce mizí jinam, ne proto, že by nebyla, ale proto, že ji neumíme dělat novými nástroji. A to je výzva, kterou pořád máme v rukou.

Zdroje:Vláda Gov, Forbes, Svět průmyslu