Důchodce vyhrál soudní spor s úřady a vzbudil vlnu naděje. Nyní mají možnost se přihlásit tisíce dalších.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu může citelně zasáhnout do života mnoha seniorů. Jeden z nich se totiž odmítl smířit s tím, jak mu stát spočítal starobní důchod – a u soudu uspěl.

Šlo o to, jak Česká správa sociálního zabezpečení započítala některé doby pojištění a příjmy z minulých let. Na první pohled technická věc, jenže právě tyhle detaily dělají rozdíl v řádu tisíců korun měsíčně. Muž namítal, že úřad pominul část jeho výdělků a držel se až příliš striktně jen formálních podkladů. Soud jeho argumenty vyslyšel a rozhodnutí zrušil.

V odůvodnění zaznělo, že při výkladu předpisů o důchodovém pojištění nelze zapomínat na jejich smysl – tedy zajistit člověku spravedlivé zabezpečení ve stáří. Pokud existují pochybnosti o tom, zda se má určitá doba či příjem započítat, je povinností úřadu věc opravdu prověřit a jasně vysvětlit, proč rozhodl tak či onak.

Proč je verdikt důležitý

Rozhodnutí připomíná něco, co by mělo být samozřejmé: úřady musí zjišťovat skutečný stav věci, ne se schovat za chybějící papír v archivu. Jestliže existují jiné důkazy – třeba staré výplatní pásky, pracovní smlouvy nebo svědectví kolegů – mají být posouzeny.

Advokát Jan Tepper, který se věnuje sociálnímu právu, už dříve upozorňoval, že mnoho lidí se do sporu s úřady ani nepustí. Bojí se složitosti, nákladů, nejistoty. Jenže soudy podle něj v posledních letech opakovaně mírní příliš restriktivní výklad předpisů. Tento případ to jen potvrzuje.

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení se každý rok řeší statisíce žádostí o důchod. I kdyby se chyba objevila jen u malého zlomku z nich, pořád jde o tisíce lidí. A pro ty může být tenhle rozsudek důležitým signálem.

Co soud úřadům vytkl

Nejvyšší správní soud se opřel o princip takzvané materiální pravdy. Jinými slovy – správní orgán má zjistit, jak se věci skutečně mají. Nestačí říct, že v evidenci něco chybí, a tím to uzavřít. Absence záznamu ještě neznamená, že daná doba pojištění neexistovala.

To je podstatné hlavně pro lidi, kteří pracovali v devadesátých letech, často pro firmy, které už dávno zanikly. Dokumentace bývá neúplná, někdy zmizela úplně. Soud zdůraznil, že úřad musí hodnotit všechny dostupné podklady v souhrnu – ne jen to, co má ve vlastním systému.

Dalším problémem bylo samotné odůvodnění rozhodnutí. Pokud úřad určitou dobu nebo příjem nezapočítá, musí srozumitelně vysvětlit proč. V opačném případě je rozhodnutí nepřezkoumatelné, a to je zásadní vada. Přesně k tomu tady došlo.

Kdo by měl zpozornět

Nejde jen o výjimečný případ s komplikovanou historií. Opatrní by měli být zejména lidé, kteří:

• pracovali část kariéry v zahraničí a řeší souběh pojištění,
• střídali zaměstnání s podnikáním nebo měli delší přerušení kvůli péči o dítě,
• nemají kompletní doklady z devadesátých let.

Právě u nich se spory o započítání dob pojištění objevují nejčastěji. A někdy rozhodují detaily.

Jak postupovat, když máte pochybnosti

Kdo si není jistý správností výpočtu, měl by podat námitky proti rozhodnutí ČSSZ – lhůta je 30 dnů od doručení. V námitkách je dobré konkrétně popsat, co považujete za chybu a přiložit vše, co může tvrzení podpořit. Čím konkrétnější, tím lépe.

Pokud úřad námitkám nevyhoví, následuje možnost podat správní žalobu ke krajskému soudu. Nezní to jednoduše, ale existuje bezplatná právní pomoc a řada advokátů se na tuto oblast specializuje. Navíc – v případě úspěchu může soud přiznat náhradu nákladů řízení proti státu.

Je potřeba dodat, že rozsudek automaticky nezvyšuje důchody všem. Každý případ je jiný. Přesto vysílá jasnou zprávu: ani rozhodnutí v oblasti sociálního zabezpečení není nedotknutelné. A kdo má pocit, že mu něco nebylo započteno správně, neměl by to jen tak přejít.

Pro lidi ve věku třicet až padesát let je to možná i varování. Vyplatí se průběžně kontrolovat evidenci dob pojištění, nenechávat to až na poslední chvíli. Čím dřív se na nesrovnalost přijde, tím snáz se řeší – i když to někdy znamená pár nepříjemných dopisů navíc.

Příběh jednoho seniora tak ukazuje, že vytrvalost má smysl. Nejen kvůli jeho vlastní penzi, ale i kvůli tomu, jak budou úřady postupovat příště.

Zdroje: nssoud.cz, cssz.cz, zakonyprolidi.cz, epravo.cz