Digitální umění se v současnosti těší velké popularitě, přesto však mnozí lidé zpochybňují jeho dlouhodobou hodnotu a nacházejí v něm nedostatek originality.

Digitální umění se v posledních letech dostalo do popředí světové pozornosti, a to nejen díky své technologické povaze, ale především díky fenoménu NFT. Otázka originality, trvanlivosti a skutečné hodnoty digitálního díla však stále visí ve vzduchu.

Co vlastně znamená digitální umění?

I když by se digitální umění mohlo jevit jako novinka, není tomu tak. Již od 80. let vznikala díla pomocí počítačů, grafických tabletů a později i 3D modelovacích nástrojů. Rozdíl spočívá v tom, jak se s těmito díly dnes zachází. Na rozdíl od tradiční malby nebo sochy může digitální dílo existovat v nekonečném množství kopií. Jak tedy poznat originál?

Odpovědí by měla být technologie blockchainu a zejména její aplikace v podobě NFT neboli non-fungible token čili nezaměnitelný token. NFT fungují jako digitální certifikát pravosti, který je přiřazen konkrétnímu dílu. Díky decentralizované databázi není možné záznam upravit nebo zfalšovat, čímž by měla být zaručena originalita a vlastnictví.

Jak blockchain změnil umělecký trh

Zlom přišel v roce 2021, kdy se digitální koláž umělce Beeplea prodala za téměř 70 milionů dolarů na aukci Christie’s. Tím se digitální umění oficiálně zařadilo mezi seriózní sběratelské objekty, tedy alespoň podle části trhu. Umělci začali vytvářet a „mintovat“ (tedy digitalizovat a registrovat) svá díla jako NFT, zatímco sběratelé, investoři a spekulanti skupovali tokeny v naději, že jejich hodnota poroste.

Blockchain poskytl transparentnost, kdy si každý může ověřit, kdo vlastní dané NFT, kdy bylo vytvořeno a za jakou cenu se prodalo. Kromě toho umožňuje autorům získávat podíl z budoucích prodejů svých děl, což je něco, co v tradičním umění neexistuje. I to přispělo k nadšení mnoha mladých tvůrců, kteří v systému NFT vidí novou formu nezávislosti.

Kritika NFT jako bubliny a ekologické zátěže

S rostoucím zájmem ale přišla i silná vlna kritiky. Hodnotu NFT neurčuje kvalita samotného umění, ale nabídka a poptávka. Mnoha NFT díla jsou technicky snadno zkopírovatelná, což snižuje jejich vnímanou hodnotu mimo komunitu sběratelů.

Dalším terčem je ekologická stopa blockchainových transakcí. Zejména Ethereum, nejčastější platforma pro NFT, bylo v době svého rozmachu znám vysokou energetickou náročností. I když se síť mezitím přeorientovala na úspornější mechanismus proof-of-stake, zůstává otázka, zda je digitální umění v této podobě dlouhodobě udržitelné.

A co autenticita? Pokud lze vytvořit nekonečno vizuálně identických kopií, co vlastně NFT vlastník skutečně vlastní? Kritici tvrdí, že jde spíše o digitální podpis než samotné dílo, a že vnímají originality se tu posouvá do zcela nové roviny.

Jak NFT mění estetiku i formy výtvarného vyjadřování

Navzdory kontroverzím nelze popřít, že digitální umění díky NFT prochází estetickou revolucí. Vznikají díla, která kombinují animaci, interaktivitu, hudbu nebo programovaný pohyb. Umělci jako Pak, Refik Anadol nebo český Aitch se dostávají do světových galerií právě díky schopnosti kombinovat technologii s uměleckou invencí.

Součástí nové estetiky je také „generativní umění“, což jsou díla, která vznikají za pomoci algoritmů. V tomto směru dochází k zajímavému posunu, kdy autor nemusí vytvořit jediné pevné dílo, ale spíše systém, který generuje množství variací. Právě blockchain zaručuje, že každá z těchto variací je unikátní a lze ji obchodovat jako NFT.

Zůstane digitální umění investicí, nebo přechodnou módou?

Po počátečním boomu v letech 2021-2022 zažily NFT platformy prudký pokles aktivity. Mnoho projektů zkrachovalo, hodnoty tokenů se propadly a část investorů utrpěla výrazné ztráty. Ukázalo se, že ne každé NFT má skutečnou hodnotu, a že popularita nestačí.

Přesto zůstávají platformy jako OpenSea, SuperRare nebo Foundation aktivní, i když už s méně mediální pozorností. Umělci i kupující se nyní více soustředí na kvalitu než na rychlý zisk. Stále častěji se řeší otázka dlouhodobého uchování děl.

Z právního hlediska je NFT také v šedé zóně a v mnoha zemích zatím neexistuje jasná legislativa, která by vymezovala práva a povinností majitelů tokenů. To vytváří riziko pro investory i tvůrce, zejména pokud dojde ke ztrátě přístupu ke kryptopeněžence.

Budoucnost není možná tak růžová

Digitální umění a NFT ukázaly, že svět umění je připraven na technologickou transformaci. Ačkoliv část projektů byla spekulativní, základy decentralizovaného ověřování vlastnictví a originality mohou mít v budoucnu hluboký dopad nejen na umění, ale i na kulturu, design nebo zábavu.

Vyvstává tak otázka: naučíme se vnímat digitální dílo stejně hodnotně jako fyzické? A jsme připraveni přijmout novou definici originality v době, kdy jeden klik může kopírovat cokoliv?

Zdroj: artbasel.com, smu.edu

The post Digitální umění je aktuálně módním trendem, přesto však lidé často pochybují o trvalé hodnotě těchto děl a postrádají v nich originalitu first appeared on VIPshow.

Napsala pro Vás AI asistentka Kleopatra ze zdrojů na českém a zahraničním internetu