Další skryté zdražení zasáhne české domácnosti: nejvíce pocítí ti, kdo se snaží šetřit.

České domácnosti v poslední době narážejí na další vlnu zdražování, které ale nepůsobí nijak okázale. Nejde o skokové navýšení cen, spíš o drobné úpravy podmínek a různých poplatků, které se nasčítají. Paradoxně na to nejvíc doplácí ti, kdo se snaží šetřit a hledají levnější varianty.

Energetické firmy, banky i mobilní operátoři v průběhu měsíců mění ceníky. Ne tak, aby to vyvolalo rozruch, spíš nenápadně upraví strukturu poplatků, přidají podmínku nebo posunou minimální platbu. Spotřebitelské organizace mluví o trendu, který je méně viditelný, ale o to vytrvalejší.

Podle dat Českého statistického úřadu inflace oproti roku 2022 citelně zpomalila, ceny služeb se ale drží vysoko. Zdražování se tak přesouvá z položek, které jsou na první pohled vidět, do oblastí kde si ho lidé všimnou až později.

Levnější tarif, vyšší riziko nedoplatku

Typický příklad představují energie. Řada domácností po energetické krizi přešla na produkty s nižšími zálohami, aby si ulevila měsíčnímu rozpočtu. Vypadá to jako úspora. Jenže Energetický regulační úřad opakovaně varuje, že příliš nízké zálohy mohou znamenat problém při ročním vyúčtování.

Jestliže domácnost odvádí méně, než skutečně odpovídá její spotřebě, rozdíl se projeví až zpětně. A to bývá nepříjemné. Najednou je potřeba doplatit několik tisíc korun, někdy i víc a to ve chvíli, kdy s tím rozpočet nepočítá.

Bankovní poplatky za „neaktivitu“

Podobný mechanismus lze vidět u bankovních účtů. Některé banky inzerují vedení zdarma, má to ale háček. Klient musí splnit určitý počet plateb kartou, případně zajistit minimální příjem na účet. Když podmínky nesedí, objeví se měsíční poplatek.

Česká národní banka ve svých zprávách upozorňuje, že lidé s menší finanční rezervou často volí základní produkty bez detailního čtení podmínek. A právě tady může vzniknout problém. Nedodržení smluvních kritérií znamená vyšší náklady, i když původní záměr byl šetřit.

Ekonomové pro to používají označení penalizace nízké aktivity. Poskytovatel nastaví pravidla tak, aby zvýhodnil klienty s vyšší útratou nebo obratem. Kdo využívá službu méně, zaplatí paradoxně víc, což na první pohled nedává smysl.

Zmenšování balení a skryté zdražení

Specifickou kapitolou je shrinkflace. Cena zůstává stejná, ale hmotnost či objem výrobku se zmenší. Český statistický úřad tento jev eviduje například u některých potravin i drogerie. Rozdíl pár gramů většina lidí neřeší.

Jenže při pravidelném nákupu se i malé snížení projeví. V ročním součtu domácnost zaplatí víc, za menší množství zboží. A často si toho všimne až když porovná starý a nový obal vedle sebe.

Na co si dát pozor při hledání úspor

Odborníci na osobní finance radí sledovat nejen samotnou cenu, ale hlavně podmínky. U energií dává smysl nastavit zálohy podle reálné spotřeby, ne podle momentální potřeby ušetřit. U bankovních účtů je dobré ověřit, kolik transakcí je nutné udělat aby byl účet bez poplatku.

Pomoci může i obyčejný přepočet ceny na kilogram nebo litr. U potravin to často odhalí rozdíly, které jinak zaniknou. Stejně tak se vyplatí projít smlouvy alespoň jednou ročně, protože poskytovatelé mění obchodní podmínky s předstihem a klient má možnost reagovat — když si toho všimne včas.

Tiché zdražování nemá podobu velkých titulků. O to víc záleží na detailech. Rozdíl mezi pocitem, že šetřím, a skutečnými výdaji bývá dnes někdy překvapivě malý.

Zdroje: czso.cz, eru.cz, cnb.cz, dtest.cz