Další finanční nástraha se blíží k Čechám. Kdo si ji nevšimne včas, může ztratit značné množství peněz.

Na české domácnosti míří nová vlna takzvaně výhodných investic. Na papíře jistota a nadprůměrný výnos, ve skutečnosti ale často velmi chatrné základy. Kdo podlehne emocím a nepročte podmínky, může během pár měsíců přijít i o statisíce korun.

Po období vysoké inflace se trh postupně uklidňuje, sazby jdou dolů a lidé znovu přemýšlí, kam uložit úspory. A právě v této chvíli se objevují nabídky korporátních dluhopisů malých firem, různé nemovitostní projekty bez historie nebo kryptoměnové platformy, o kterých toho moc zjistit nejde.

Česká národní banka opakovaně varuje, že řada těchto produktů nespadá pod její dohled. Jinými slovy – pokud projekt skončí krachem, žádná ochrana vkladů se nekoná. Přesto objem emisí takzvaných rizikových dluhopisů dosahuje podle dat ČNB každoročně desítek miliard korun.

Dluhopisy bez skutečné kontroly lákají na vysoké úroky

Nejčastěji se opakuje stejný scénář: podnikový dluhopis malé společnosti s příslibem osm, někdy i deset procent ročně. To je výrazně víc než běžné spořicí účty. Jenže řada emitentů nemá dostatečný majetek ani delší historii podnikání, aby takový závazek unesla.

Schválení prospektu ČNB navíc neznamená, že centrální banka posoudila kvalitu investice. Kontrolují se hlavně formální náležitosti dokumentu, ne to, jestli projekt ekonomicky dává smysl. Mnozí investoři si to ale vykládají jako razítko bezpečí – a to je omyl.

Podle analýz ministerstva financí i některých ekonomů skončila v minulých letech část emisí potížemi se splácením. Objevily se i případy, kdy nové peníze sloužily jen na úhradu starších dluhů. Takový model je dlouhodobě těžko udržitelný, i když zpočátku může působit stabilně.

Problémem bývá i nedostatečné rozložení rizika. Někteří lidé vloží většinu úspor do jediného projektu. Pokud nevyjde, zasáhne to celý rodinný rozpočet. Odborníci proto mluví o diverzifikaci – rozdělit peníze mezi více aktiv i poskytovatelů, nevsadit všechno na jednu kartu.

Kryptoměny a falešné investiční platformy

Vedle dluhopisů přibývá i podvodů na internetu. Platformy, které se tváří jako investiční společnosti, lákají na obchodování s kryptoměnami nebo akciemi. Policie ČR každoročně řeší stovky případů, kdy lidé poslali peníze do zahraničí a už je nikdy neviděli.

Scénář bývá podobný. Reklama na sociální síti slíbí rychlý výdělek, ozve se „analytik“ a ukáže první malý zisk. Ten má vzbudit důvěru. Jakmile klient pošle vyšší částku, komunikace náhle ustane. Peníze zmizí v zahraničí a šance na jejich návrat je velmi malá.

• Platforma nemá licenci České národní banky
• Společnost sídlí mimo EU, často v daňovém ráji.
• Zástupce tlačí na rychlé rozhodnutí a navýšení vkladu, bez času na rozmyšlenou

Jak se bránit a nenechat se dotlačit k unáhlenému kroku

Základ je jednoduchý, i když ne vždy pohodlný: ověřovat. Česká národní banka zveřejňuje seznam licencovaných subjektů. Pokud v něm firma chybí, je to varování samo o sobě. Vyplatí se také projít účetní závěrky a zjistit, odkud společnosti skutečně plynou příjmy.

Ekonomové dlouhodobě připomínají, že vyšší výnos znamená i vyšší riziko. Není to fráze z učebnice, ale princip, který na trzích platí. Nabídka „bezpečného“ nadstandardního zhodnocení by měla spíš rozsvítit kontrolku.

Lidé mezi 30 a 50 lety často řeší hypotéku, spoření dětem i rezervu na stáří. Mají naspořeno víc než mladší ročníky – a proto se stávají terčem agresivních nabídek. Někdy pomůže konzultace s poradcem, který není placen provizí z konkrétní investice, i když to stojí čas navíc.

Finanční past málokdy působí dramaticky. Spíš přichází nenápadně, v uhlazené prezentaci a s přesvědčivými argumenty. Kdo si ale nechá prostor na rozmyšlenou a nenechá se tlačit do rychlého podpisu, má mnohem větší šanci že o své peníze nepřijde.

Zdroje: cnb.cz, policie.cz, mfcr.cz, e15.cz