Co naznačuje, když pes neustále olizuje ruce a obličej? Není to pouze výraz lásky.

Olizování rukou nebo obličeje většina lidí bere jako neškodnou známku toho, že je pes rád ve společnosti svého člověka. Veterináři ale upozorňují, že za tím bývá víc než jen přirozená náklonnost. Zvlášť u psů žijících ve městech se tohle chování objevuje častěji a někdy mnohem intenzivněji než dřív.

Pes jazykem sděluje, jak se cítí, a často si tím zároveň dodává jistotu v okamžicích, kdy si není jistý. Pokud si člověk všimne, že olizování přichází vždy po určité situaci – třeba po odchodu návštěvy nebo při návratu z práce – může to být vodítko, co psa zneklidňuje.

Odborníci z americké Cornell University připomínají, že olizování je směsí naučených signálů a vnitřního napětí. Dokud jde o občasné gesto, není důvod k obavám. Pokud se ale mění ve stereotyp, psa něco trápí a snaží se s tím vypořádat po svém.

Proč psi olizují lidi častěji než dříve

Rychlé pracovní tempo a nepravidelný režim domácností se propisují i do chování psů. Zvíře často zůstává část dne samo, a když se pak majitel objeví, snaží se rychle přitáhnout jeho pozornost. Olíznutí ruky je jistota – psovi se téměř vždy dostane reakce.

Významnou roli hrají i vůně, které si člověk ani neuvědomuje. Podle studie z časopisu Applied Animal Behaviour Science reagují psi na některé složky potu podobně jako na přirozené signální látky. Proto se stává, že psi určitým lidem věnují pozornost víc než jiným – prostě je takzvaně „mají načichnuté“.

Kdy je olizování známkou stresu nebo zdravotních potíží

Některým psům olizování pomáhá ulevit od napětí. Etologové říkají, že jde o náhradní chování, které se postupně může stát zvykem. Kliniky upozorňují, že u citlivých zvířat se tento vzorec dokáže rozvinout natolik, že už v tom pes nemá úplně kontrolu.

Ne vždy však jde o úzkost. Psi dokážou zachytit i malé změny v lidském pachu, například při kolísání hladiny cukru v krvi. Výzkum zveřejněný v Scientific Reports ukazuje, že služební psi reagují na podobné změny velmi spolehlivě. A i když domácí pes není vycvičený, může v chování svého člověka vycítit něco, co mu zavání jinak než obvykle.

Když pes olizuje hlavně své vlastní tělo, často jde o alergii, bolest nebo svědění. Tyto projevy by majitelé neměli přehlížet – pokud pes lízáním tráví většinu dne, je vhodné poradit se s veterinářem.

Jak na chování reagovat a kdy je na místě odborná pomoc

Mnoho majitelů si ani neuvědomí, že olizování sami posilují. Pes se natáhne, člověk se pousměje – a vzorec je na světě. Pokud si někdo nepřeje, aby mu pes olizoval obličej nebo ruce, je nejlepší reagovat pokaždé stejně. Poklidný krok zpět nebo krátká slovní reakce obvykle stačí.

U psů, kteří olizují hlavně ve stresu, pomůže drobná změna denního režimu. Krátké tréninky, hlavolamy nebo čichací hry pomáhají odbourat napětí rychleji než dlouhá procházka ve stejném tempu. Když se chování i přes snahu nemění, stojí za to obrátit se na etologa nebo trenéra se zkušeností s úzkostnými projevy.

Smysl má i zamyšlení nad vlastními návyky. Silný parfém, krém nebo třeba jen vůně po jídle mohou být pro psa natolik lákavé, že se je snaží zjistit jazykem. Malé změny někdy vedou k tomu, že pes olizuje méně nebo jen v určitých situacích.

Olizování není vždy problém, ale je to signál. Pokud ho člověk dokáže dobře přečíst, může díky tomu nejen lépe porozumět svému psovi, ale také včas odhalit potíže, které by jinak zůstaly skryté.

Zdroje: veterinarypartner.com, avma.org, sciencedirect.com, akc.org