Chytré hodinky slibují úžasné možnosti, ale experti tvrdí, že skutečnost je podstatně horší. Tato funkce prý nejčastěji nefunguje.

Tep, okysličení krve, kvalita spánku i míra stresu. Výrobci chytrých hodinek často tvrdí, že díky nim máte své zdraví pod kontrolou prakticky nepřetržitě. Lékaři však upozorňují, že některé údaje mají k přesnosti lékařských přístrojů dost daleko a lidé jim někdy přisuzují větší váhu, než by bylo zdrávo.

Prodeje nositelné elektroniky rostou každým rokem. Podle dat IDC jdou do světa stovky milionů kusů ročně. Hlavní motiv? Zdraví. Uživatelé chtějí vědět, jestli jejich srdce pracuje správně, jak spí nebo zda se neblíží nějaký problém.

Jenže právě tady bývá kámen úrazu. Hodinky umí zachytit odchylku, někdy i poměrně rychle. To ale ještě neznamená diagnózu. Přesto se část lidí začne chovat, jako by ji už měli.

Měření kyslíku v krvi patří k nejproblematičtějším

Velké očekávání budí funkce měření saturace kyslíku v krvi. Na zápěstí probíhá pomocí optického senzoru, který světlem odhaduje, kolik hemoglobinu přenáší kyslík. V nemocnicích se však používají certifikované pulzní oxymetry na prst, které splňují přísné normy a pravidla.

Americký úřad FDA opakovaně uvedl, že běžné spotřebitelské wearables nejsou zdravotnickým prostředkem. Naměřené hodnoty tak mohou kolísat. Přesnost se zhoršuje při pohybu, studených rukou a podle některých studií i u lidí s tmavší pigmentací kůže. Rozdíl několika procentních bodů přitom u podezření na plicní onemocnění nemusí být zanedbatelný.

Odborné studie publikované v lékařských časopisech ukazují, že odchylky nejsou výjimečné. V běžné situaci to nemusí hrát roli, ale u člověka s dechovými potížemi už ano.

Detekce poruch srdečního rytmu má své limity

Výrobci rádi mluví o schopnosti odhalit fibrilaci síní. Jde o poruchu rytmu, která zvyšuje riziko mrtvice. Známá Apple Heart Study publikovaná v časopise New England Journal of Medicine skutečně potvrdila, že hodinky dokážou na nepravidelnost upozornit.

Zároveň ale platí, že upozornění dostalo jen malé procento účastníků a část z nich měla falešně pozitivní nález. To znamená, že zařízení varovalo, i když se závažný problém nepotvrdil.

Kardiologové proto mluví o dvou extrémech. Jedni notifikace ignorují. Druzí se vyděsí a míří hned na pohotovost. Pravda je někde mezi. Definitivní slovo má mít lékař a klasické EKG vyšetření, bez toho to zkrátka nejde.

Algoritmy navíc pracují s pravděpodobností. Když hodinky vyhodnotí nepravidelnost, neznamená to automaticky nemoc. A opačně – pokud nic nenajdou, stoprocentní jistotu to také nedává.

Spánek a stres jsou jen odhadem

Skóre spánku nebo údaj o stresu sleduje spousta lidí skoro denně. Hodinky tyto hodnoty počítají z pohybu, tepové frekvence a její variability. Variabilita srdeční frekvence je v medicíně uznávaný ukazatel zátěže organismu, jenže v ordinaci se měří jinak a přesněji.

Spánkové laboratoře používají polysomnografii. Ta sleduje mozkovou aktivitu, dýchání i pohyby očí. Hodinky mají na zápěstí jen omezené senzory, takže výsledkem je spíš orientační odhad než detailní rozbor jednotlivých fází spánku.

Odborníci z Mayo Clinic upozorňují i na jev zvaný ortosomnie – posedlost dokonalým spánkem podle čísel z aplikace. Člověk pak řeší skóre, místo aby řešil, proč se opravdu cítí unavený. Paradoxně ho to může stresovat ještě víc.

Jak hodinky používat rozumně

Chytré hodinky nejsou k ničemu. Umí motivovat k pohybu, připomenou že dlouho sedíte, a někdy zachytí varovný signál. Je ale potřeba znát jejich limity a počítat s nimi.

Pokud naměří nízkou saturaci nebo upozorní na nepravidelný tep, berte to jako podnět k návštěvě lékaře. Ne jako definitivní verdikt. Lékaři doporučují sledovat hlavně dlouhodobé trendy, ne jednotlivé výkyvy.

Objeví‑li se zároveň příznaky jako dušnost, bolest na hrudi či výrazná únava, vyšetření by se nemělo odkládat. Technologie může být dobrý pomocník. Zdravý rozum a odborné vyšetření ale zatím nahradit neumí, a to je dobré mít na paměti.

Zdroje: nejm.org, fda.gov, mayoclinic.org, idc.com