Chytré hodinky možná vyhodnocují hůře, než většina předpokládá. U jedné funkce je přesnost téměř nulová.

Chytré hodinky dnes nosí miliony lidí a mnozí jim bezvýhradně věří. Sledují tep, spánek i počet kroků a často z nich vyvozujeme závěry o svém zdraví. Jenže některé funkce fungují výrazně hůř, než si uživatelé připouštějí. A v jednom případě mluví odborné studie o přesnosti, která se blíží náhodě.

Výrobci slibují téměř lékařskou kvalitu dat. Marketing pracuje s pojmy jako monitorování zdraví či osobní trenér na zápěstí. Realita je složitější. Spotřebitelská elektronika totiž nepodléhá tak přísným pravidlům jako zdravotnické prostředky a většina zařízení slouží primárně k orientačnímu měření.

To potvrzuje i řada nezávislých testů. Například přehledová studie publikovaná v odborném časopise Journal of the American Medical Association upozornila, že přesnost různých modelů se výrazně liší podle typu aktivity, barvy kůže i způsobu nošení. U některých funkcí se odchylka pohybuje v jednotkách procent, jinde ale roste dramaticky.

Měření tepu obstojí, ale jen za určitých podmínek

Snímače srdeční frekvence fungují na principu takzvané fotopletysmografie. To je metoda, při níž diody vysílají světlo do kůže a senzor sleduje změny v odrazu způsobené prouděním krve.

Pokud sedíte nebo jdete klidnou chůzí, bývá výsledek poměrně přesný. Problém nastává při intenzivním pohybu. Studie Stanford University z roku 2017, která porovnávala několik populárních zařízení s hrudním pásem a EKG, ukázala, že při běhu se odchylka může pohybovat kolem pěti až deseti procent. To už může znamenat rozdíl mezi aerobní a anaerobní zátěží. Hodinky také hůř reagují na náhlé změny tempa.

Roli hraje i to, jak pevně zařízení přiléhá ke kůži. Volnější řemínek nebo tetování v místě senzoru mohou hodnoty zkreslit. Odborníci proto doporučují brát čísla spíše jako trend než absolutní pravdu.

Počítání kalorií je spíš odhad než měření

Údaj o spálených kaloriích působí přesvědčivě, ve skutečnosti jde ale hlavně o výpočet. Hodinky energii neměří přímo. Vezmou tep, věk, pohlaví, váhu, typ pohybu – a algoritmus z toho něco dopočítá. Když jsou vstupní data nepřesná, nebo děláte aktivitu, kterou model úplně „nezná“, čísla začnou ujíždět.

Analýza zveřejněná v Journal of Personalized Medicine v roce 2020 popsala, že rozdíl mezi odhadem a realitou může přesáhnout i dvacet procent. U intervalového tréninku a posilování vycházely odchylky ještě vyšší, někdy docela výrazně. A to už není detail, zvlášť pokud si podle těchto hodnot nastavujete příjem jídla.

Energetický výdej totiž neurčuje jen pohyb samotný. Záleží na podílu svalů a tuku, na trénovanosti i aktuálním stavu organismu. Běžné hodinky s tím pracují jen zjednodušeně. Takže když displej ukáže 800 kilokalorií, realita může být klidně o pár stovek níž – i když to na první pohled vypadá exaktně.

Měření stresu a okysličení krve má své limity

Moderní modely přidávají i sledování stresu nebo saturace kyslíkem v krvi, tedy SpO2. Jde o procento hemoglobinu, který je navázaný na kyslík. V nemocnici tuto hodnotu měří certifikovaný pulzní oxymetr kalibrovaný pro klinické použití.

Hodinky využívají podobný princip, jenže přesnost kolísá. Testy serveru Consumer Reports ukázaly, že zejména při nižších hodnotách mohou být odchylky citelné. Pro běžnou orientaci to stačí, ale jako podklad pro diagnózu určitě ne. Pokud má někdo podezření na zdravotní problém, měl by to řešit jinak a jinde.

Funkce, která selhává nejvíc: měření krevního tlaku bez manžety

Lákavě zní hlavně měření krevního tlaku přímo ze zápěstí, bez klasické nafukovací manžety. Právě tady jsou ale výsledky nejproblematičtější. Přehled studií publikovaný v časopise Hypertension upozorňuje, že bez pravidelné kalibrace běžným tonometrem je přesnost těchto řešení velmi nízká.

Zařízení totiž tlak neodečítá přímo. Odhaduje ho z rychlosti šíření pulzní vlny v cévách, kterou ovlivňuje věk, pružnost tepen i momentální napětí nebo stres. Bez individuálního nastavení se může hodnota rozcházet se skutečností víc, než by člověk čekal. V některých testech se přesnost blížila náhodě – zejména u lidí s hypertenzí, kde je přitom správné měření zásadní.

Kardiologové proto radí brát tuto funkci opravdu jen orientačně. Pokud řešíte vyšší tlak, jistější je klasický tlakoměr s manžetou na paži. Ten je stále považován za zlatý standard domácího měření a zatím ho nic plnohodnotně nenahradilo.

Chytré hodinky samy o sobě smysl mají. Umí motivovat k pravidelnému pohybu, upozorní na nepravidelný tep a dávají přehled o denní aktivitě. Je ale dobré mít na paměti, že jde spíš o kompas než o lékařský přístroj. Ten rozdíl je menší jen na papíře, v praxi může být docela podstatný.

Zdroje: jamanetwork.com, stanford.edu, consumerreports.org, ahajournals.org