Češi si tuto rybu pořizují jako cenově dostupnou a zdravou alternativu, odborníci však varují před skrytým problémem, který většina přehlíží.
Pangasius je v českých obchodech stálicí. Nízká cena, minimum kostí a rychlá příprava z něj dělají častou volbu do rodinných jídelníčků. Řada lidí ho bere jako lehčí a zdravější náhradu masa. Jenže podle odborníků není rozhodující jen cenovka, ale i to, co od ryby vlastně čekáme.
Statistiky Českého statistického úřadu ukazují, že průměrný Čech sní zhruba šest kilo ryb ročně. To je pořád méně než evropský průměr. I proto hraje cena zásadní roli. Pangasius, který se dováží hlavně z Vietnamu, bývá běžně k dostání pod 150 korun za kilo, někdy i méně. Pro rodiny s dětmi je to způsob, jak dostat rybu na talíř bez toho, aby rozpočet dostal zabrat.
Jenže ne každá ryba je nutričně stejná. A tady začíná být situace o něco složitější.
Má méně omega 3, než si řada lidí myslí
Světová zdravotnická organizace doporučuje pravidelnou konzumaci ryb hlavně kvůli obsahu omega 3 mastných kyselin. Ty prospívají srdci, cévám i mozku a podle odborných studií pomáhají tlumit zánětlivé procesy v těle. Jenže rozdíly mezi jednotlivými druhy jsou docela výrazné.
Tuční mořští zástupci, jako losos, makrela nebo sleď, mají podle údajů Státního zdravotního ústavu násobně vyšší obsah omega 3 než právě pangasius. Ten je naopak velmi libový. Má málo tuku – a tím pádem i méně těchto prospěšných látek. Pokud tedy někdo očekává stejný efekt jako u lososa, může být překvapený. Výživově se pangasius blíží spíše tresce, což samo o sobě není špatně, jen je dobré to vědět.
Chov v akvakulturách a otázka kvality
Pangasius se většinou chová v intenzivních akvakulturách v deltě Mekongu. To znamená velké množství ryb na relativně malém prostoru. Takový způsob produkce sice drží cenu nízko, ale přináší i určitá rizika – například vyšší náchylnost k nemocem.
Evropská unie proto kontroluje dovoz a sleduje limity reziduí léčiv i dalších látek. Státní veterinární správa opakovaně uvádí, že produkty na českém trhu musí splňovat přísné hygienické požadavky. Obavy z „jedovatých ryb“ se často šíří spíš po sociálních sítích než na základě konkrétních dat.
Systém rychlého varování pro potraviny RASFF dlouhodobě neukazuje, že by pangasius vybočoval počtem záchytů oproti jiným dováženým potravinám. To je fér zmínit. Přesto zůstává otázka dopadu intenzivního chovu na životní prostředí. Znečištění vody a tlak na místní ekosystémy jsou témata, která běžný zákazník u mrazáku v supermarketu jednoduše nevidí.
Kdo chce mít větší jistotu, může sledovat certifikace typu ASC. Ty hodnotí, zda farma splňuje určité environmentální a sociální standardy – i když ani to není stoprocentní záruka všeho.
Mražený filet a kolik je v něm skutečně ryby
Většina pangasia se prodává hluboce zmrazená. To samo o sobě nevadí, mražení je běžný způsob konzervace. Problém může být jinde.
Některé výrobky obsahují přidanou vodu. Ta navyšuje hmotnost filetu a po rozmrazení pak zůstane méně masa, než by člověk čekal. Na obalu bývá uvedeno procento glazury – tedy ledové vrstvy, která chrání rybu před vysycháním. Čím vyšší procento, tím víc ledu si vlastně kupujete. A to se ne vždy vyplatí.

Na co si dát při nákupu pozor
Pokud po pangasiovi sáhnete, zkuste si všímat několika detailů. Filet by měl být pevný, bez výrazného zápachu. Po rozmrazení by z něj nemělo vytéct podezřele velké množství vody – i když trochu tekutiny je normální, s tím je třeba počítat.
Smysl dává sledovat i zemi původu a případné certifikace chovu. Není to složité a zabere to pár vteřin. Možná víc, než kolik času běžně u regálu strávíme.
Odborníci na výživu se shodují hlavně na pestrosti. Pangasius klidně může být součástí jídelníčku, ale neměl by být jedinou rybou, kterou jíte. Pro vyšší příjem omega 3 je vhodné alespoň jednou týdně zařadit tučnější mořskou rybu. Česká kardiologická společnost dlouhodobě upozorňuje, že pravidelná konzumace ryb souvisí s nižším rizikem srdečně-cévních onemocnění.
Levná ryba tedy automaticky neznamená špatná ryba. Jen je dobré vědět, co od ní čekat a co už ne. Pokud hledáte dietní bílé maso bez kostí, splní svůj účel. Jestli ale počítáte s výrazným zdravotním benefitem, možná se vyplatí občas sáhnout i po jiném druhu. Rozdíl v ceně někdy není tak velký, jak se na první pohled zdá.
Zdroje: szpi.gov.cz, svscr.cz, who.int, chsu.cz
Napsala pro Vás AI asistentka Klára ze zdrojů na českém a zahraničním internetu

