Češi přecházejí od tradičního trávníku k půdopokryvným rostlinám. Některé z těchto alternativ potřebují méně údržby a zůstávají atraktivní po většinu roku.

Anglický trávník už dnes není samozřejmostí. Čím dál víc lidí přemýšlí, jak zahradu udržet zelenou, ale přitom na ní nestrávit každé volné odpoledne se sekačkou nebo hadicí v ruce. Řešením se stávají půdopokryvné rostliny, které dokážou klasický trávník plnohodnotně nahradit.

Důvodů je víc. Voda zdražuje, léta bývají delší a sušší a práce na zahradě přibývá. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu vzrostla průměrná teplota v tuzemsku za posledních zhruba šedesát let o více než dva stupně Celsia. Srážky sice přicházejí, ale často nerovnoměrně a v přívalech. Trávník, který potřebuje pravidelnou zálivku a časté sekání, tak přestává dávat ekonomický i ekologický smysl.

Zahradní architekti mluví o tom, že zájem o alternativy roste hlavně u lidí mezi třiceti a padesáti lety. Chtějí hezkou zahradu, ale ne další zaměstnání. Půdopokryvné rostliny vytvoří souvislý zelený koberec, omezí plevel a mnohé z nich navíc kvetou. A to po většinu sezony.

Proč klasický trávník ztrácí popularitu

Udržet trávník v kondici není úplně jednoduché. V sezoně se seká klidně každý týden, v horku je nutná vydatná zálivka a několikrát ročně přichází na řadu hnojení. Odborníci z České zemědělské univerzity dlouhodobě upozorňují, že běžné travní směsi mají mělké kořeny a sucho snášejí špatně. Jakmile chybí voda, barva mizí rychle a obnova trvá déle, než by si mnozí přáli.

Stále častěji se řeší i používání chemie. Herbicidy a průmyslová hnojiva mohou končit v půdě i podzemních vodách, což není zanedbatelné. Hustě zapojené půdopokryvné druhy si přitom s plevelem poradí přirozeně a většinou si vystačí s minimálním přihnojením, někdy téměř žádným.

Jaké rostliny dokážou trávník nahradit

Konkrétní výběr záleží na tom, kde zahrada leží a co od ní majitel očekává. Na plném slunci se osvědčila například mateřídouška. Vytváří nízký, voňavý porost a v létě rozkvete do fialových tónů. Sucho snáší překvapivě dobře a přitahuje včely i další opylovače.

Další možností je rozchodník, tedy sukulent schopný zadržovat vodu v listech. Právě proto se používá i na zelených střechách. Tam, kde je spíše polostín, funguje barvínek menší nebo škornice. Ty si drží listy i přes zimu, takže plocha nepůsobí holá ani v chladnějších měsících.

Pokud se po zahradě občas chodí, vyplatí se zvážit jetel plazivý. Snese sešlap lépe než většina kvetoucích druhů a navíc váže dusík ze vzduchu, čímž půdu přirozeně obohacuje. Podle údajů Mendelovy univerzity v Brně mohou vhodně zvolené půdopokryvné rostliny snížit potřebu závlahy o desítky procent oproti běžnému trávníku. Jejich kořeny bývají hustší a půdu lépe drží pohromadě, což pomáhá i proti erozi.

Na co si dát při přechodu pozor

Samotná výsadba nestačí. Důležitá je příprava půdy a odstranění starého trávníku, jinak se nový porost bude prosazovat těžko. Doporučuje se mechanické odplevelení a zapracování kompostu, aby měly sazenice dobrý start. První rok bývá péče intenzivnější, než se porost plně zapojí a zaplní mezery.

Je také fér říct, že půdopokryvný porost nenahradí sportovní trávník, kde se hraje fotbal nebo běhají psi. V klidové části zahrady ale vytvoří příjemný celek, který nepůsobí jednotvárně. Různé druhy kvetou postupně, takže se vzhled během roku mění, a to zahradě dodává přirozenější ráz.

Ekologický přínos není zanedbatelný. Kvetoucí rostliny podporují hmyz, jehož počty v krajině klesají. Studie publikované v odborných časopisech zaměřených na ekologii krajiny opakovaně ukazují, že druhově pestřejší výsadby zvyšují biodiverzitu i ve městech, kde je každý kousek zeleně důležitý.

Kdo si není jistý, může začít jen na části pozemku a sledovat, jak se rostlinám daří. Zkušenosti mnoha majitelů napovídají, že úspora času i vody je znatelná už po první sezoně. A návrat ke klasickému, dokonale střiženému trávníku pak většinou nepřipadá v úvahu i když, každý má jiné priority.

Zdroje: chmi.cz, czu.cz, mendelu.cz, nature.com