Čechy čeká významná změna v cenách elektřiny. Kdo se nepřipraví, zaplatí zbytečně tisíce navíc.

Od příštího roku se upraví způsob, jakým se domácnostem počítá část ceny za elektřinu. Regulovaná složka poroste a výrazněji se projeví také to, jakou mají lidé nastavenou distribuční sazbu a rezervovaný příkon. Kdo má tarif sjednaný roky a nijak ho neřešil, může zbytečně přicházet o tisíce korun ročně.

Energetický regulační úřad už dříve upozorňoval, že regulovaná část ceny se po období mimořádných zásahů státu vrací na úroveň odpovídající reálným nákladům – tedy distribuci, podporám obnovitelných zdrojů i provozu celé soustavy. A právě tato složka dnes tvoří podstatnou část konečné faktury.

Nejde přitom jen o cenu za megawatthodinu. Důležitý je i takzvaný rezervovaný příkon, tedy hodnota jističe před elektroměrem. Ta určuje, kolik elektřiny může domácnost v jeden moment odebírat. Vyšší jistič znamená vyšší pravidelný měsíční poplatek, i když jeho kapacitu reálně nevyužijete.

Rezervovaný příkon může rozhodnout o tisících ročně

Řada rodin má jistič nastavený podle situace, která už dávno neplatí. Dříve běžely energeticky náročné spotřebiče, dnes svítí LED žárovky a nové přístroje mají výrazně nižší spotřebu. Někdo změnil i způsob vytápění. Jenže jistič zůstal.

Pokud domácnost dlouhodobě nevyužívá maximální kapacitu, platí zbytečně vysoký paušál. Energetický regulační úřad proto doporučuje ověřit, jaký příkon je skutečně potřeba. Snížení o jeden stupeň může podle konkrétní distribuční sazby znamenat úsporu v řádu stovek až nižších tisíců korun ročně.

Změna obvykle znamená podat žádost distributorovi a v některých případech upravit elektroinstalaci. To musí provést elektrikář – bez toho to nejde. Samotný proces ale nebývá složitý, spíš jde o to, že ho lidé odkládají.

Distribuční sazba už není formalita

Častým problémem bývá i nevhodně zvolená distribuční sazba. Domácnosti, které vytápějí elektřinou nebo využívají tepelné čerpadlo, mohou čerpat nízký tarif v určitých hodinách dne. Levnější proud ale má svá pravidla a podmínky, které je nutné splnit.

Naopak tam, kde se nízký tarif fakticky nevyužívá, může být výhodnější základní sazba. Podle dat Energetického regulačního úřadu tvoří regulovaná složka zhruba 40 až 50 procent celkové ceny. I výhodná nabídka silové elektřiny tak může ztratit efekt, pokud jsou distribuční podmínky nastavené špatně.

Roli hraje také fixace ceny silové elektřiny. Ministerstvo průmyslu a obchodu opakovaně uvádí, že trh se po energetické krizi stabilizoval a nové produkty bývají často levnější než smlouvy uzavřené v době cenových špiček. Kontrolu smlouvy se proto vyplatí neodkládat – ideálně aspoň jednou ročně, i když se nic „neděje“.

Nové technologie mění pravidla hry

Stále víc se mluví o chytrém měření a takzvaných dynamických tarifech. Ty reagují na aktuální situaci na trhu – když je elektřiny dost, cena klesá, když je jí málo, roste. Ne každému to bude vyhovovat, ale kdo dokáže spotřebu přizpůsobit, může ušetřit.

Typicky jde o nabíjení elektromobilu, ohřev vody nebo spuštění pračky v době nižší poptávky. Není to samospásné řešení, ale zkušenosti ze zahraničí ukazují, že flexibilnější řízení spotřeby dokáže snížit roční náklady o jednotky, někdy i desítky procent.

Eurostat dlouhodobě sleduje, že české domácnosti patří v rámci EU ke středně nákladným, pokud jde o cenu elektřiny v poměru k příjmům. Každá optimalizace proto může být znát. Ne hned, ale v ročním součtu ano.

Praktický postup není složitý:

• zkontrolovat hodnotu jističe a zvážit jeho případné snížení,
• ověřit, zda distribuční sazba odpovídá skutečnému využití elektřiny,
• porovnat aktuální nabídky dodavatelů a projít podmínky smlouvy.

Změny se na faktuře nemusí projevit dramaticky z měsíce na měsíc. Ale za rok může rozdíl dělat několik tisíc korun. Hodina času věnovaná kontrole parametrů a smlouvy se tak může vrátit víc, než by člověk čekal někdy stačí opravdu málo.

Zdroje: eru.cz, mpo.cz, eurostat.europa.eu, ceps.cz