Březen se očekává jako extrémní měsíc. Odborníci upozorňují především na rizika pro starší a nemocné jedince.

Letošní březen podle meteorologů nejspíš vybočí z toho, na co jsme byli zvyklí. Český hydrometeorologický ústav mluví o nadprůměrných teplotách, ale zároveň o rychlých změnách během pár dnů. A právě tyhle skoky mohou být problém – hlavně pro seniory a lidi s chronickým onemocněním.

V posledních letech se březen postupně otepluje a letos to nevypadá jinak. Několik teplých dní může náhle utnout studená fronta s citelným ochlazením. Organismus takové střídání snáší hůř než obyčejný, stabilní chlad. Tělo se musí pořád přizpůsobovat, a to ho vyčerpává.

Počítá se i s menším množstvím srážek. Pokud se přidá sucho, ve vzduchu zůstává víc prachu a pylu. To může zhoršit dýchání – typicky u lidí s astmatem, CHOPN nebo srdečními potížemi. Není to nic dramatického pro každého, ale citlivější jedinci to poznají rychle.

Výkyvy teplot zatěžují srdce i cévy

Když se prudce ochladí nebo naopak oteplí, cévy se stáhnou či rozšíří. Je to přirozená reakce, jenže srdce kvůli tomu musí pracovat víc. Kardiologové opakovaně upozorňují, že náhlé ochlazení může zvýšit krevní tlak a tím i riziko infarktu nebo mrtvice.

Data Státního zdravotního ústavu ukazují, že během období s výraznými teplotními skoky přibývá hospitalizací kvůli srdečním a cévním komplikacím. Nejvíc ohroženi jsou lidé nad 65 let, pacienti s hypertenzí, cukrovkou či obezitou. U nich stačí i menší výkyv a potíže se rozjedou.

Sucho a vítr zhoršují kvalitu ovzduší

Teplý a suchý březen má ještě jednu stinnou stránku. Vítr snadno zvedá prach a spolu s ním i pylová zrna. Český hydrometeorologický ústav v takových dnech upozorňuje na možné překročení doporučených limitů jemných prachových částic.

Částice PM2,5 jsou natolik malé, že proniknou hluboko do plic a částečně i do krevního oběhu. Světová zdravotnická organizace dlouhodobě řadí znečištěné ovzduší mezi významné faktory, které se podílejí na předčasných úmrtích v Evropě. U citlivých lidí může dojít k podráždění dýchacích cest, někdy i ke zhoršení chronických nemocí – a to poměrně rychle.

Alergici si letos možná všimnou, že pylová sezona začíná o něco dřív. Stačí pár teplejších dnů a stromy, hlavně bříza nebo líska, se probudí. Když do toho fouká vítr, koncentrace pylu stoupne během krátké doby. Potíže pak mívají i ti, kdo běžně silnou alergií netrpí, což bývá překvapí.

Psychika pod tlakem změn

Rychlé změny počasí se ale neprojevují jen na těle. Střídání jasných, téměř jarních dnů s náhlým ochlazením a šedou oblohou může rozhodit náladu i spánek. Někteří lidé jsou citlivější na změny tlaku nebo světla a reagují podrážděně, unaveně, někdy úzkostně.

Své dělá i cirkadiánní rytmus – vnitřní biologické hodiny, které se řídí světlem. Jakmile se podmínky rychle mění, tělo se přelaďuje hůř. A člověk má pocit, že je bez energie, i když vlastně nic náročného nedělal.

Na co si dát v březnu pozor

Lékaři doporučují sledovat předpověď a podle ní upravit denní režim. U seniorů a chronicky nemocných je důležité nezanedbávat léky a všímat si změn – třeba kolísání tlaku nebo zhoršeného dechu. Někdy pomůže jen klidnější tempo, jindy je lepší ozvat se lékaři, i když to vypadá jako maličkost.

Dostatek tekutin je podstatný i tehdy, když venku ještě není letní vedro. Suchý vzduch organismus vysušuje víc, než si člověk uvědomí. Při vyšší prašnosti se vyplatí omezit delší pobyt venku odpoledne, kdy bývá koncentrace částic vyšší. Větrat spíš ráno, případně po dešti – to je obvykle vzduch čistší.

Alergici by měli sledovat pylové zpravodajství a mít po ruce potřebné léky. Někdy stačí pár dnů a situace se uklidní, jindy je sezona silnější. Březen zkrátka může být plný kontrastů. Pro většinu lidí jde jen o nepohodlí, ale u starších a nemocných může souhra tepla, chladu a sucha znamenat skutečné riziko. Opatrnost se letos vyplatí o něco víc než obvykle.

Zdroje: chmi.cz, szu.cz, who.int