Nejtoxičtější rostliny na světě: Mezi nimi je rulík zlomocný a skočec obecný.

Smrtící rostliny hrály v historii důležité role a dodnes budí respekt. Nejjedovatější rostliny světa nejsou jen exotické rarity, protože mnoho z nich roste i u nás. Dokonce i ta zdánlivě nevinná květina v zahradě může zabíjet.

Rulík zlomocný

Protože se rostliny v případě ohrožení nemohou bránit jako zvířata nebo lidé, příroda je obdařila jedem. A v některých případech je jen tak silný, že stačí pouhý dotek nebo pozření jen pár gramů. Jedna z nejznámějších jedovatých rostlin Evropy je rulík zlomocný (Atropa belladonna). Vzhledově se jedná o nenápadnou rostlinu s tmavě fialovými květy a bobulemi, které připomínají borůvky. A právě ty jsou na celé rostlině nejnebezpečnější. Pozření pouhých tří plodů může být pro dítě smrtelné.

Na příčině jsou alkaloidy jako atropin a skopolamin, které působí na nervovou soustavu. Mezi příznaky otravy patří halucinace, zrychlený tep, rozšířené zornice, křeče a nakonec smrt udušením. K zajímavostem také patří fakt, že si ve středověku ženy kapaly šťávu z rostliny do očí, aby měly rozšířené zornice a vypadaly krásnější. Odtud také pochází název „bella donna“ neboli krásná žena. Rulík byl však také využíván jako halucinogen v čarodějnických rituálech.

Skočec obecný

Skočec obecný (Ricinus communis) je exotická rostlina s nápadnými červenými tobolkami a palmovitými listy, která se pěstuje jako okrasná. Uvnitř semen se ale ukrývá jeden z nejsilnějších rostlinných jedů vůbec: ricin. Smrtelná dávka pro dospělého člověka činí přibližně 0,2 mg. A co ricin v lidském těle způsobí? Ricin zabraňuje tvorbě bílkovin v buňkách, což vede k jejich odumírání. Otrava se však projeví až po několika hodinách a projevuje se nevolností, krvavým průjmem, horečkou a selháním ledvin či jater.

Oměj šalamounek

Oměj šalamounek (Aconitum napellus) je znám také jako „vlčí mor“ a roste volně i v českých horách. Své přízvisko si zasloužil podle toho, že výtažek z oměje lidé v minulosti používali k otravě vlků a lišek. Má krásné modrofialové květy a je jednou z nejjedovatějších evropských rostlin. Jeho latinský název je odvozen od látky zvané akonitin. Smrt může nastat během několika hodin po požití. K příznakům otravy patří brnění končetin, srdeční arytmie a ochrnutí. Ve starověkém Řecku byla rostlina používána k trávení nepohodlných lidí. Legenda říká, že ho vytvořila bohyně Hekaté z jedu z tlamy Kerbera.

Oměj šalamounek hraje také důležitou roli v hororové sérii Moje sestra vlkodlak, kde se používá jako lék během hojení lykantropie.

Náprstník červený

Náprstník červený (Digitalis purpurea) je léčivka která zabíjí. Nádherný dvouletý květ s růžovofialovými kalichy se často pěstuje v zahradách, ale obsahuje silné kardioglykosidy, které ovlivňují srdeční činnost. Už několik gramů sušené rostliny může způsobit zástavu srdce. Paradoxně byla rostlina využívána v lékařství jako léčivo při srdeční insuficienci. Dodnes z ní extrahují účinné látky, ovšem s přísným dávkováním.

Blín černý

Blín černý (Hyoscyamus niger) patří do stejné čeledi jako rulík. Tato rostlina obsahuje skopolamin a hyoscyamin, látky ovlivňující centrální nervový systém. U otráveného člověka se může objevit zmatenost, bludy, halucinace a agresivita. I blín byl součástí čarodějnických mastí, které čarodějnice mazaly údajně na koště nebo přímo na sebe, aby mohly létat na sabat. V nižších dávkách se však blín používal jako narkotikum nebo uspávadlo při chirurgii.

Tis červený

Tis červený (Taxus baccata) se běžně vyskytuje v parcích a zahradách. Jeho bobulky vypadají lákavě, ale ve skutečnosti jsou jedovaté. Obsahují alkaloid taxin, který způsobuje srdeční selhání. Zajímavé je, že tis je zároveň léčivým stromem. Z jeho kůry se vyrábí látka paclitaxel, která se užívá v chemoterapii při léčbě rakoviny.

Jedovaté rostliny byly v minulosti využívány nejen k vraždění nepohodlných lidí, ale také k věštění či komunikaci s druhým světem. S extrakcí a dávkováním měly zkušenosti už starověké civilizace.

Zdroj: em.muni.cz, tvojemisto.cz, studie National Institues of Health, studie National Institues of Health I., studie Science Direct, studie Science Direct I., studie Science Direct II.