Toto je minimální doba spánku, kterou potřebujete, abyste se vyhnuli riziku mrtvice. Každý třetí Čech na to doplácí.

Řídíte se heslem, že odpočívat můžete v hrobě? Nebo naopak rádi vyspáváte klidně až do oběda? V obou případech se bohužel vystavujete zvýšenému riziku mrtvice. Vědci proto před nevhodnou délkou spánku důrazně varují.

Všichni víme, že spánek je důležitý. Ale možná ne každý tuší, jak moc kritická je jeho délka. Nové výzkumy totiž ukazují, že lidé, kteří spí méně než šest hodin denně, nebo naopak přespávají devět a více hodin, mívají podstatně vyšší riziko vzniku mrtvice. A to i v případech, kdy jinak žijí relativně zdravě a zatím nedosáhli vyššího věku. 

Příliš krátký spánek nám může zkrátit život

Mnoho nejnovějších vědeckých studií naznačuje, že spánkový režim mimo optimální hranice může mít zásadní dopad na naše zdraví. Krátký spánek, za který se považuje spánek kratší než šest hodin denně, zvyšuje riziko mrtvice zhruba o třetinu. Přestože se řada lidí doporučením neřídí, nejspíš tento fakt nikoho příliš nepřekvapí.

Co však bude pro mnohé šokujícím odhalením, je fakt, že ještě větší riziko hrozí těm, kteří pravidelně spí příliš dlouho. Lidem, kteří si dopřávají devět a více hodin spánku denně, hrozí totiž riziko mrtvice až o 70 % vyšší a někdy se může zvýšit také riziko úmrtí v důsledku cévní mozkové příhody.

Držte se osvědčeného zlatého středu

Nejbezpečnější je spát 7 až 8 hodin denně. Cokoli nad nebo pod těmito hodnotami je totiž spojeno s výrazně vyšší pravděpodobností cévní mozkové příhody.

Zkrácený spánek má pro naše tělo i mysl mnohem více negativ, než jen to, že budeme ráno unavení a budeme v práci usínat na klávesnici.  Dlouhodobý nedostatek spánku způsobuje nárůst krevního tlaku, zvyšuje hladiny stresových hormonů a může vyvolat také zánětlivé reakce v organismu. 

Tělo, které nemá dostatek času na regeneraci, se dostává do permanentního stresu. To vede k poškození cévních stěn a v konečném důsledku ke vzniku trombů a dalším rizikovým faktorům. Opomenout bychom neměli ani vliv na naši psychiku. Dlouhodobý stres totiž zvyšuje hladinu kortizolu, stresového hormonu, který je navázaný na celou řadu dalších procesů v těle. 

Nadměrní spáči se vystavují řadě rizik

Možná ještě překvapivější ale je, že ani dlouhý spánek není pro náš organismus vždy výhrou. Spánkový nadbytek se často vyskytuje u lidí s depresí nebo zatím nediagnostikovanými nemocemi všeho druhu. Častou příčinou nadměrné spavosti bývá také nekvalitní spánek, který není dostatečně hluboký. Tělo si proto snaží vynahradit alespoň kvantitu, když už nedostává kvalitu. 

Studie z univerzity v Cambridge v každém případě potvrdila, že lidé, kteří pravidelně spali více než osm hodin, měli o třiačtyřicet procent větší riziko mozkové mrtvice. Nejdůležitější je proto spánek nejen dostatečně dlouhý, ale také kvalitní. Odborníci doporučují dodržovat pravidelný režim, chodit spát a vstávat ve stejný čas, vyhýbat se před spaním modrému světlu z obrazovek a příliš tučným nebo sladkým jídlům. 

Spánek by měl být pro nás prioritou stejně jako jsme si zvykli považovat za důležitou zdravou stravu a pravidelný pohyb. Je to nejlevnější a nejjednodušší prevence nejen proti mrtvici, ale také proti řadě dalších chronických onemocnění.