Nález ukazuje, že starověká Karpetánie hrála před 2000 lety klíčovou roli v obchodu ve Středomoří

Tento objev přepisuje část historie Pyrenejského poloostrova v době železné a odhaluje nečekaný vliv Karpetánie na globalizaci v antice.

V samém srdci starověké Karpetánie nová analýza vykopávek v El Cerrón v Illescas (Toledo) otřásla zavedenými představami o roli elity tohoto regionu. Dosud se mělo za to, že vládnoucí třídy tohoto regionu byly v sociálně-politické struktuře vnitrozemí poloostrova marginální. Skupina archeologů však pečlivě prostudovala materiály a tuto verzi zpochybnila. Výsledky výzkumu, publikované v časopise Antiquity, poskytují přesvědčivé důkazy o tom, že místní elita Karpetánie měla nejen vliv, ale byla také plně integrována do dynamiky moci té doby, která vedla k „středomořské“ éře globalizace. Tento objev nutí k novému pohledu na mapu moci v předřímské Španělsku.

Elita již ovládala kódy středomořské moci

Starověká Carpetania byla regionem v centru Pyrenejského poloostrova, ležícím na malém kopci v údolí Taho, v oblasti, která byla ve své době považována za politicky a kulturně slabou. Ale impozantní terakotový reliéf objevený ve Struktuře 2 na tomto místě, který archeologové interpretovali jako svatyni, vše mění. Zdobený terakotový reliéf je zcela neobvyklým nálezem pro místo tak vzdálené od pobřeží Středozemního moře.

Relief zobrazuje průvod vozů vedený griffonem s lotosem v zobáku (mytologické stvoření, velmi vzácné na Pyrenejském poloostrově), vozataje na vozech tažených koňmi a lidskou postavu držící něco, co připomíná hůl nebo kopí. Scéna může znázorňovat náboženský obřad nebo demonstraci moci elity.

Tato ikonografie je typická pro středomořské umění a vyskytuje se také v severní Itálii, poměrně daleko od vnitrozemských oblastí El Cerrón, které se nacházejí více než 300 kilometrů od moře. Výzkumy tedy naznačují, že tato oblast byla úzce spjata s obchodem a kulturní výměnou ve Středomoří.

Velmi výmluvný reliéf

Tento terakotový reliéf o délce 1,35 metru, který je součástí větší kompozice (a pravděpodobně byl zabudován do hliněného oltáře), datovaný do 4. století před naším letopočtem, demonstruje středomořskou estetiku mezi elitou Karpatánců tohoto období. Díky své poloze v místě, které mohlo být aristokratickou rezidencí nebo dokonce posvátným místem, a také díky prostému faktu, že se reliéf s takovými charakteristikami dochoval, dospěli archeologové k zajímavému závěru: elita tohoto karpatského enklávy udržovala přímé kontakty s obchodními kruhy Středomoří. Tichá nápověda vytesaná do kamene odhaluje mnohem rozsáhlejší a vlivnější síť kontaktů, než se dosud předpokládalo u této komunity žijící v hloubi poloostrova. Podle odborníků měla Karpetania aktivní vliv na rozvoj středomořských trhů.

Pečlivě vybraná poloha svatyní a přítomnost symbolů zjevného středomořského vlivu v rituálních kontextech svědčí nejen o duchovnosti, ale i o vysoké úrovni politické strategie. Tyto kulturní prvky sloužily nejen jako vyjádření náboženských přesvědčení, ale také jako nástroje moci, které elita využívala k legitimizování svého postavení a navazování spojenectví ve stále propojenějším světě. Elita Karpatanů tedy nebyla zdaleka poslušná, ale zřejmě se aktivně podílela na formování středomořské kultury:

„Naše nálezy zdůrazňují naléhavou potřebu přehodnotit staré představy a bojovat proti předsudkům, které formovaly výzkum interakcí ve Středomoří, zejména pokud jde o oblasti tradičně považované za okrajové,“ uzavírají vědci.