Den, kdy dojde k zásadní transformaci: Odborníci popsali znepokojivý scénář pro Evropu.

Ještě před pár lety by podobný scénář zněl jako přehnané varování. Dnes o něm mluví klimatologové, ekonomové i bezpečnostní experti bez zbytečných emocí – spíš s chladnou přesností dat. Shoda panuje v tom, že kombinace klimatických změn, geopolitického napětí a tlaku na energetiku může během jediné dekády výrazně proměnit každodenní život milionů Evropanů.

Nejde o jednu izolovanou krizi. Podle odborníků se mohou jednotlivé problémy navzájem posilovat a vytvářet řetěz reakcí, které už nepůjde snadno zastavit. Jeden výpadek spustí další, a ten další. Vzniká tak prostředí, kde je stabilita spíš výjimkou než pravidlem.

Zpráva IPCC z roku 2023 připomíná, že evropský kontinent se otepluje rychleji než zbytek planety. To s sebou nese vyšší pravděpodobnost extrémních veder, dlouhých období sucha ale i náhlých povodní. Nejde jen o krajinu. Ohrožená je infrastruktura, zemědělství i zdroje pitné vody, což se může projevit rychleji, než si většina lidí připouští.

Klimatický bod zlomu, který už není teorie

Generální tajemník OSN António Guterres při zveřejnění dat o rekordních teplotách prohlásil, že „the era of global boiling has arrived“. Výrok vyvolal silné reakce, protože shrnuje obavu z překročení takzvaných bodů zlomu – hranic, po jejichž překročení se klimatický systém mění skokově a bez možnosti návratu.

Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že škody způsobené extrémním počasím už dosáhly stovek miliard eur. Pokud se tempo oteplování nezpomalí, mohou se během dvou dekád klidně zdvojnásobit. A to už není jen otázka ochrany přírody, ale ekonomiky jako takové, která na stabilitě počasí stále stojí víc, než si rádi přiznáváme.

Energetika jako slabé místo moderní společnosti

Energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu odkryla slabiny, o nichž se dlouho mluvilo spíš teoreticky. Závislost na dovozu plynu a ropy se sice postupně snižuje, přechod k obnovitelným zdrojům ale klade nové nároky na přenosové sítě i skladování energie. A ty nejsou všude připravené.

Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že elektrické sítě nebyly navrhovány na tak rychlý růst spotřeby, jaký dnes přináší elektromobilita nebo rozšíření tepelných čerpadel. Modernizace probíhá, jenže ji brzdí zdlouhavé povolovací řízení, někde i nedostatek financí. Čas přitom hraje roli.

Mluví se o takzvaném systémovém riziku. Stačí, aby selhala jedna část infrastruktury a problémy se přelijí jinam. Sucho omezí výrobu ve vodních elektrárnách, vysoké teploty zvýší spotřebu kvůli chlazení — a napětí v síti roste. Někdy stačí opravdu málo.

Bezpečnostní napětí a tlak na společnost

Do celé rovnice vstupuje i geopolitika. NATO ve svých dokumentech opakovaně připomíná, že klimatická změna funguje jako násobitel hrozeb. Nevyvolá konflikt sama o sobě, ale dokáže zhoršit ty stávající a přispět k novým migračním tlakům.

Evropské státy zároveň čelí rostoucímu počtu kybernetických útoků na kritickou infrastrukturu. Podle agentury ENISA přibývá incidentů zaměřených na energetiku nebo dopravu. Útok na přenosovou soustavu či vodárenský systém by měl okamžitý dopad na miliony lidí, a to i bez jediného výstřelu.

Co může přijít a jak se připravit

Experti většinou nemluví o jedné velké katastrofě. Spíš o souběhu několika krizí v krátkém období. Vlna extrémních veder, omezené dodávky energie, kybernetický incident k tomu hospodářské zpomalení. Kombinace, která může běžný chod společnosti citelně zpomalit.

Evropská komise proto prosazuje rychlejší investice do obnovitelných zdrojů, posilování sítí i budování strategických rezerv. Paralelně se mluví o větší připravenosti domácností. Některé státy doporučují mít doma zásoby vody, potravin a základních léků alespoň na několik dní – pro jistotu.

Nejde o vyvolávání paniky. Spíš o přijetí reality, že svět se mění rychleji než dřív. Den, kdy se vše změní, nemusí přijít s dramatickým titulkem. Může to být tichý součet událostí, které postupně přepíšou pravidla, podle nichž dnes fungujeme. A možná si toho všimneme až ve chvíli, kdy návrat zpět už nebude tak jednoduchý.

Zdroje: ipcc.ch, eea.europa.eu, iea.org, nato.int, enisa.europa.eu