Odborníci aktualizovali letní prognózu: Jedna informace je povzbudivá, druhá méně optimistická.

Meteorologové znovu zpřesnili sezónní odhad pro letošní léto a přidali dvě podstatné informace. Teploty mají být spíše nadprůměrné, zároveň ale podle nových modelů slábne riziko dlouhodobého sucha na většině území. Úplný klid to ale neznamená – vyšší teploty často přinášejí i větší výkyvy počasí.

Český hydrometeorologický ústav ve své poslední měsíční aktualizaci uvádí, že období červen až srpen by mělo teplotně překonat normál z let 1991–2020. Právě toto třicetiletí dnes slouží jako referenční základ. Modely Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí zároveň naznačují menší pravděpodobnost plošného a výrazného sucha, které bylo výrazné hlavně mezi roky 2015 a 2019.

Teploty porostou, tropických dnů přibude

Pojem „nadprůměrné léto“ si lidé často spojují s nekončícími vedry. Tak jednoduché to ale není. Jde o průměr za celé tři měsíce, do kterého se započítají i chladnější dny, někdy i překvapivě studené.

Data ČHMÚ ukazují, že tropických dnů – tedy těch s teplotou nad 30 °C – přibývá. V devadesátých letech jich bývalo kolem osmi za rok, dnes není výjimkou patnáct i víc. A někdy se to přehoupne ještě výš. Podobný vývoj sleduje i Světová meteorologická organizace, která dlouhodobě mapuje oteplování ve střední Evropě.

Méně plošného sucha, ale riziko přívalových dešťů

Příznivější zpráva se týká srážek. Podle aktuálních výpočtů by léto nemělo být extrémně suché napříč celou republikou. To ale neznamená, že zaprší rovnoměrně všude. Spíš naopak.

Hydrologové upozorňují, že místo vytrvalého deště přicházejí častěji krátké a velmi intenzivní bouřky. Přívalový déšť dokáže během hodiny dodat tolik vody, kolik by jinak spadlo za několik dní. Půda ji nestačí vsakovat a voda rychle odtéká do toků nebo kanalizace. Následkem bývají lokální záplavy, splavená pole, někdy i škody na majetku – a to i když celkový úhrn srážek za měsíc nevypadá nijak extrémně.

Odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka upozorňují, že právě tento typ srážek je v posledních letech častější. Pro zemědělce je to komplikace. Vyšší teploty sice urychlí zrání plodin, jenže prudký liják může úrodu během pár minut výrazně poškodit. Ekonomové navíc připomínají, že častější extrémy počasí se promítají do cen pojištění i některých potravin, což pocítí domácnosti.

Co to znamená pro domácnosti

Teplejší léta mají dopad i na spotřebu energie. Energetický regulační úřad dlouhodobě mluví o rostoucím počtu domácností s klimatizací. Během delších vln horka tak může docházet k většímu zatížení distribuční sítě, někdy i lokálním problémům.

Zdravotníci zároveň varují, že horko není radno podceňovat. Státní zdravotní ústav doporučuje dodržovat pitný režim, omezit fyzickou námahu v odpoledních hodinách a myslet na seniory či lidi se srdečními a cévními potížemi. Právě ti bývají nejohroženější.

Pozitivní zprávou zůstává stav vodních nádrží. Povodí Vltavy i Povodí Moravy letos na jaře informovaly, že hlavní přehrady jsou naplněné zhruba na úrovni dlouhodobého průměru. To snižuje riziko plošných omezení odběrů, i když lokální problémy se samozřejmě vyloučit nedají.

Odborníci se shodují v jednom – klíčové bude sledovat krátkodobé předpovědi a aktuální výstrahy. Sezónní modely pracují s pravděpodobností, nikoli s jistotou. Může se tedy stát, že některé týdny budou chladnější a deštivější, jiné naopak velmi horké.

Doporučení je v zásadě prosté: počítat s vyššími teplotami, chránit se před sluncem a být připraven i na bouřky. Podle všeho nás čeká víc horkých dnů než dříve, zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by celé léto mělo být extrémně suché. Po zkušenostech z minulých let je to přece jen trochu uklidňující zpráva.

Zdroje: chmi.cz, ecmwf.int, wmo.int, vuv.cz, szzu.cz