Toto české pohoří není tak populární jako jiné horské destinace, ale nabízí klid, pohodlné parkování a nádherné panoramata.

Rychlebské hory stojí trochu mimo hlavní proud české turistiky – a možná právě proto se sem lidé vracejí. Nečekejte davy na parkovištích ani fronty na vrcholu. Spíš ticho, dlouhé lesní hřebeny a výhledy, které umí překvapit.

Na severu Olomouckého kraje, těsně u polské hranice, se zvedá nenápadné pásmo kopců. Většina řidičů ho mine cestou do Jeseníků. A je to škoda. Rychlebské hory působí podobně divoce, jen bez té masové turistiky okolo. Nejvyšší Smrk má 1127 metrů a když vyjde počasí, dohlédnete odtud daleko do Polska.

Data agentury CzechTourism ukazují, že lidé čím dál víc vyhledávají méně známé regiony. Místa, kde je klid a kde všechno nepůsobí jako turistický produkt. Tady to zatím funguje. Žádné obří resorty, žádné nekonečné řady apartmánů – a pro spoustu návštěvníků je to vlastně ta hlavní výhoda.

Klid, který v Krkonoších nezažijete

Zatímco v Krkonoších nebo na Šumavě bývá v sezoně hlava na hlavě, tady potkáte za hodinu klidně jen pár lidí. Lesy pokrývají většinu území a spadají pod chráněnou krajinnou oblast Jeseníky. Ochranáři tu sledují návrat velkých šelem, opakovaně byl zaznamenán i rys ostrovid. To něco napovídá o stavu místní přírody.

Pro návštěvníka je to jednoduché – ticho. Minimum aut, žádné hlučné atrakce. Jen značené stezky, kořeny pod nohama a vítr v korunách stromů. Pokud nechcete potkávat davy, vyrazte z Horní Lipové na Smrk, případně na méně navštěvovaný Travný vrch. Není to extrém, ale příjemná horská cesta, která má rytmus.

Snadné parkování a dostupnost bez stresu

Dostat se do hor bývá někdy složitější než samotný výšlap. Tady to většinou neplatí. Zaparkujete bez dlouhého kroužení a často i bez poplatku, což dnes není samozřejmost. Obce jako Černá Voda, Javorník nebo Lipová-lázně fungují jako přirozené vstupní brány na hřeben.

Silnice nebývají ucpané, ani o víkendu. Člověk přijede, vystoupí a může jít – žádný zbytečný stres navíc. To ocení rodiny s dětmi i ti, kdo si chtějí hory užít v klidnějším tempu. Profil hřebenů je spíš pozvolný, žádné nekonečné krpály. Většinu tras zvládne průměrně zdatný turista, i když samozřejmě záleží na počasí.

Samostatnou kapitolou jsou Rychlebské stezky. Síť trailů pro horská kola vznikla díky spolupráci obcí a místních nadšenců a postupně si vydobyla respekt i za hranicemi. Přesto nepůsobí přeplněně. Trasy jsou rozprostřené v krajině tak, že se cyklisté a pěší většinou bez problému vyhnou.

Výhledy, které překvapí i zkušené horaly

Na první pohled nejsou Rychlebské hory dramatické. Nenajdete tu ostré štíty ani ledovcová jezera. Jejich kouzlo je jinde – v otevřených hřebenech a dalekých rozhledech. Ze Smrku nebo z Borůvkové hory lze při dobré viditelnosti spatřit Hrubý Jeseník i široké polské roviny.

Na Borůvkové hoře stojí kamenná rozhledna z počátku 20. století, jedna z nejstarších na severní Moravě. Když nahoře fouká a kolem není skoro nikdo, má to zvláštní atmosféru. Možná trochu syrovou, ale o to silnější.

Krajina tu nese i stopy historie. Po druhé světové válce došlo k odsunu původních obyvatel a některé obce zanikly. V lese tak občas narazíte na zbytky základů domů nebo staré ovocné stromy, které nikdo neudržuje. Historici z Univerzity Palackého připomínají, že právě tahle proměna zásadně ovlivnila dnešní podobu regionu.

Nejhezčí bývá mimo hlavní sezonu. Na jaře je všechno svěží a téměř prázdné, na podzim se svahy zbarví do odstínů, které vyniknou hlavně za jasného dne. Rychlebské hory nemají okázalé jméno, a možná právě proto si uchovaly to podstatné. Prostor, kde se dá na chvíli zpomalit a být jen venku.

Zdroje: czechtourism.cz, nature.cz, rychlebskestezky.cz, jeseni.cz