Češi chybným způsobem posuzují, co se vyplatí nakupovat ve slevě. U jedné potraviny nejvíce tratí.

Češi milují slevy. Možná víc než kdy dřív. Podle údajů Českého statistického úřadu se dlouhodobě prodá víc než polovina potravin v akčních nabídkách. Červené cenovky zaplavují regály a mnoho domácností na ně doslova čeká. Jenže právě tahle posedlost slevou často vede k nákupům, které se ve výsledku vůbec nevyplatí.

Obchodní řetězce si za poslední roky vychovaly zákazníky, kteří bez akce skoro nenakoupí. Cena rozhoduje, ukazují i výzkumy agentury STEM MARK. Jenomže sleva sama o sobě ještě neznamená úsporu. Záleží na tom, jestli danou věc skutečně využijeme a sníme. A to si přiznejme, se vždycky nestane.

Největší past? Trvanlivé potraviny ve velkém balení

Na první pohled vypadají bezpečně. Těstoviny, rýže, konzervy, trvanlivé mléko. Když je sleva výrazná, lidé berou klidně tři čtyři kusy, protože „se to přece neztratí“. Jenže tady bývá kámen úrazu.

Nízká cena za balení ještě neznamená, že jde o nejvýhodnější nákup. Rozhodující je cena za kilogram nebo litr. Řetězce si hrají s gramáží i s původní cenou, která se někdy krátce před akcí nenápadně navýší. Sleva pak vypadá větší, než ve skutečnosti je. A málokdo si to přepočítá, protože kdo by u regálu lovil kalkulačku.

Spotřebitelský časopis dTest opakovaně upozorňuje, že zákazníci sledují hlavně procento slevy. Padesát procent dolů zní skvěle. Jenže bez pohledu na cenu za jednotku se může stát, že vedle leží podobný výrobek bez akce a ve výsledku vyjde levněji. Stačí pár korun rozdílu na balení a úspora je pryč.

Potravina, na které Češi prodělávají nejvíc

Největší ztráty přitom nevznikají u drahých specialit, ale u úplně obyčejného pečiva. Akce typu dva kusy za cenu jednoho nebo zvýhodněné balíčky housek svádí k tomu, vzít toho víc. Vždyť je to výhodné, no ne?

Jenže pečivo má krátkou životnost. Když se nesní do druhého dne, tvrdne a často končí v koši. Podle údajů Ministerstva zemědělství vyhodí české domácnosti ročně desítky kilogramů potravin na osobu a velký podíl tvoří právě chleba a rohlíky. Stačí když rodina vyhodí jeden bochník týdně za třicet korun, a za rok je to přes patnáct set korun. To už je částka, kterou žádné drobné slevy nezachrání.

Psychologové mluví o efektu výhodné nabídky. Mozek slyší na slovo „sleva“ a má pocit, že šetří. Budoucí ztrátu ale moc neřeší. Přitom peníze mizí až ve chvíli, kdy jídlo skončí v odpadu. A to se děje častěji, než si připouštíme.

Slevy u čerstvých potravin mají svá pravidla

Zvláštní kapitolou jsou výrobky těsně před datem minimální trvanlivosti – maso, jogurty nebo sýry. Datum minimální trvanlivosti neznamená, že je potravina druhý den nebezpečná. Výrobce jen ručí za kvalitu do určitého data. U rychle se kazících potravin ale rozhoduje skladování a rychlost spotřeby, tam se chyby neodpouští.

Sleva na maso se vyplatí jen tehdy, pokud ho ještě ten den zpracujete nebo dáte do mrazáku. Mražení zpomalí množení mikroorganismů, které způsobují kažení. Když maso dva dny leží v lednici a pak putuje do koše, byla i padesátiprocentní sleva vlastně drahá.

Jak nakupovat ve slevách chytře

Odborníci na osobní finance radí jednoduchou věc: kupujte ve slevě jen to, co byste koupili i bez ní. Pomůže nákupní seznam i rychlá kontrola lednice před odchodem do obchodu. Zapomenuté balíčky vzadu bývají tichým zdrojem plýtvání.

Vyplatí se sledovat cenu za jednotku, plánovat si jídlo aspoň na pár dní dopředu a nenechat se tlačit akčními letáky. Pokud víte, že pečivo nestihnete sníst, vezměte méně nebo ho rovnou zamrazte. Úspora totiž nevzniká u pokladny ale až ve chvíli, kdy potravinu opravdu spotřebujete.

Slevy mohou rodinnému rozpočtu pomoct. Stejně tak ho ale nenápadně vysávají. Někdy stačí jednoduchá otázka: Sním to opravdu?

Zdroje: czso.cz, stemmark.cz, dtest.cz, mze.gov.cz