Česko se připravuje na další finanční zátěž. Skrytá změna ovlivní především obyčejné lidi.

Od ledna začnou platit úpravy, které si spousta domácností uvědomí až ve chvíli, kdy dorazí vyúčtování energií nebo výplatní páska. Nepůjde o žádnou velkou reformu ani jednorázový šok. Spíš o souběh menších změn, které ale ve výsledku ukrojí z rozpočtu víc než loni.

Stát sahá na daňové slevy, přepisují se některé poplatky a do toho se promítá růst regulovaných částí cen energií. Každý krok zvlášť působí nenápadně. Jenže když se sečtou, mluví ekonomové o tisících korun ročně navíc, které domácnosti prostě zaplatí.

Data Českého statistického úřadu dlouhodobě ukazují, že bydlení a energie spolknou přes 30 % výdajů průměrné rodiny. A jakmile se pohne tahle položka, je to znát skoro okamžitě, někdy až nepříjemně rychle.

Vyšší regulované ceny energií a návrat poplatků

Energetický regulační úřad už dříve oznámil, že regulovaná složka elektřiny poroste. Jde o platby za distribuci, systémové služby nebo podporu obnovitelných zdrojů. Tyhle části ceny si domácnost nevyjedná ani změnou dodavatele.

Podle propočtů ERÚ může průměrná domácnost zaplatit ročně o několik tisíc korun víc. A to i v případě, že cena silové elektřiny zůstane stejná. Část lidí sleduje hlavně cenu za kilowatthodinu, jenže výsledná faktura se skládá i z dalších položek, na které se často zapomíná.

Současně se vracejí i některé poplatky, které stát během energetické krize dočasně odpustil. Teď se znovu objevují v rozpisu plateb a celkový účet tím naroste, i když to na první pohled nevypadá dramaticky.

Daňové úpravy a méně slev

Konsolidační balíček omezil několik daňových výjimek a slev. Týká se to třeba slevy na studenta nebo školkovného. Ministerstvo financí vysvětluje změny snahou dostat pod kontrolu veřejné finance, které jsou poslední roky v hlubokých schodcích.

Pro rodiny mezi 30 a 50 lety to může znamenat, že si reálně nepolepší, i když jim mzda na papíře mírně vzroste. Čistý příjem totiž může být nižší než dřív. Česká národní banka opakovaně připomíná, že reálné mzdy se sice po inflační vlně zvedají, ale návrat na úroveň před rokem 2021 je pomalý a zdaleka ne jistý.

Své hraje i psychika. Výplata je vyšší, takže člověk má pocit, že se situace zlepšila. Jenže po zaplacení nájmu, energií, jídla a služeb zůstane podobná částka jako dřív, někdy i menší. Ten rozdíl je sotva vidět, ale v rozpočtu chybí.

Skryté zdražování služeb a poplatků

Nejde jen o kroky státu. Banky tiše upravují sazebníky, obce navyšují poplatky za odpady. Vodné a stočné reaguje na vyšší náklady provozovatelů, a ceny služeb obecně rostou vytrvale dál.

Podle statistik ČSÚ patří právě služby k položkám, které zdražují nejdéle. Ekonomové mluví o nákladové inflaci – firmám rostou mzdy i vstupy, a tak to promítnou do cen. Není to skok, spíš pomalé posouvání ceníků. O to hůř se tomu brání, protože zdražení přichází postupně a nenápadně.

Co může domácnost reálně ovlivnit

Možností není nekonečně, ale nějaké existují. U energií se vyplatí projít nabídky dodavatelů a hlídat si podmínky fixace. Rozdíly mezi tarify umí být překvapivě výrazné, i když to tak na první pohled nevypadá.

Podobné je to u bankovních účtů nebo pojištění. Stačí projít ceník a člověk zjistí, že za stejnou službu může jinde platit méně. Někdy jde o stokoruny měsíčně, které se ale za rok nasčítají.

Finanční poradci doporučují sestavit si rozpočet aspoň na tři měsíce dopředu a počítat s rezervou. Ideálně mít stranou částku ve výši tří až šesti měsíčních výdajů. Ne každému se to podaří, to je jasné.

Nejde o žádný ekonomický kolaps. Spíš další test odolnosti běžných rodin. Kdo má přehled o svých výdajích a reaguje včas, může dopady zmírnit. Kdo změny přehlédne, tomu se drobné úpravy sečtou a překvapí víc, než čekal

Zdroje: czso.cz, eru.cz, mfcr.cz, cnb.cz