Ani Chorvatsko, ani Řecko: Češi objevují destinaci s příznivějšími cenami, teplejším klimatem a menšími davy.

Chorvatské pláže praskají ve švech a ceny na řeckých ostrovech letí nahoru. Část českých turistů proto letos zkouší jiný směr – na jih Balkánu. Albánie láká na teplé moře, nižší útratu i krajinu, která umí překvapit.

Podle údajů Českého statistického úřadu roste počet lidí, kteří nechtějí zůstat jen u tradičních destinací. Cestovní kanceláře mluví o tom, že zájem o Albánii sílí sezonu od sezony. Není to žádná náhoda. Řada rodin hledá dostupnější alternativu k Jadranu, ale zároveň nechce přijít o čisté moře a slušné zázemí.

Ještě před pár lety byla Albánie spíš tipem pro cestovatelské nadšence. Dnes už je situace jiná. Vznikly nové hotely, opravily se silnice a z Prahy létají přímé spoje. V létě tu moře mívá přes 24 stupňů a sezona se klidně protáhne od května až do října, někdy i déle.

Levnější než Jadran, dostupnější než řecké ostrovy

Hlavním lákadlem zůstává cena. Podle dat Eurostatu patří Albánie mezi nejlevnější evropské země, pokud jde o služby nebo stravování. Za oběd u moře zaplatíte často zhruba polovinu toho co v Chorvatsku. A podobně je to s ubytováním, hlavně mimo Tiranu.

Důvod je prostý – průměrné mzdy jsou zde výrazně nižší než v Česku. To se odráží v cenách. Turista tak za stejné peníze dostane víc, aniž by musel dělat zásadní kompromisy. Samozřejmě, luxusní resorty tu najdete taky, ale většina nabídky zůstává pořád docela přístupná.

Moře bez davů a hory na dohled

Pobřeží se dá rozdělit na dvě části. Na severu je Jaderské moře s dlouhými písečnými plážemi, jih směrem k Řecku už omývá Jónské moře a to je úplně jiná barva – tyrkys, skály, menší zátoky. Nejvíc se mluví o tzv. Albánské riviéře. Místa jako Himarë nebo Ksamil si zatím drží klidnější tempo než třeba Dubrovník.

Albánie je z velké části hornatá, uvádí se přes sedmdesát procent území. Díky tomu můžete během jednoho dne stihnout víc věcí, než by člověk čekal. Ráno vyrazíte do národního parku Llogara, projdete horskou stezku a odpoledne už sedíte na pláži. Ten kontrast je tu cítit skoro na každém kroku.

Bezpečnost bývala téma. Ministerstvo zahraničních věcí ale v posledních letech hodnotí situaci jako stabilní, zejména v turistických oblastech. Místní ekonomika je na návštěvnících závislá, takže se investuje do infrastruktury i služeb. Ne všechno je dokonalé, ale posun je znatelný.

Na co si dát pozor a kdy vyrazit

Ceny jsou zatím příznivé, jenže země se rychle mění. S větším zájmem mohou postupně růst i částky za ubytování a služby. Kdo chce klid a méně lidí na pláži, měl by zvolit červen nebo září. Teploty se pohybují okolo třiceti stupňů, moře je vyhřáté a atmosféra o něco uvolněnější.

Let z Prahy trvá přibližně dvě hodiny. Víza nejsou potřeba, stačí občanský průkaz. Platí se albánským lekem, i když v přímořských letoviscích vezmou často i eura – kurz ale nemusí být vždy výhodný.

Albánie nepůsobí tak uhlazeně jako známé středomořské stálice, a možná právě proto si získává nové příznivce. Něco je tu ještě trochu syrové, občas improvizované. Místní lidé bývají vstřícní a krajina zatím není zaplněná obřími hotelovými komplexy. Pokud letos přemýšlíte, kam vyrazit a neutratit víc než u Jadranu, stojí tahle varianta minimálně za zvážení.

Zdroje: czso.cz, eurostat.europa.eu, mzv.cz, unwto.org