Česko se připravuje na další nepříjemnost z Bruselu. Nové nařízení zvýší náklady téměř všem domácnostem.

Evropská unie definitivně odsouhlasila rozšíření emisních povolenek i na dopravu a vytápění budov. Takzvané ETS 2 má začít fungovat od roku 2027 a podle prvních propočtů se promítne do cen benzinu, nafty i tepla v domácnostech. Dotkne se to většiny českých rodin, ať už žijí ve městě nebo na venkově.

Cílem Bruselu je dostat pod kontrolu emise i tam, kde se dosud tolik neřešily. Elektrárny a velký průmysl už povolenky nakupují řadu let, teď se ale cena uhlíku postupně propíše i do běžného života – tedy do paliv a energií, které lidé používají každý den. Jinými slovy, co se spálí, to se zaplatí.

Evropská komise argumentuje klimatickým balíčkem Fit for 55. Ten počítá se snížením emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Bez zapojení dopravy a budov by to podle ní nebylo reálné. Pro domácnosti to však znamená hlavně vyšší výdaje, a to už během několika let.

Co je ETS 2 a proč se zavádí

ETS je systém obchodování s emisními povolenkami. Za každou tunu vypuštěného CO2 musí firmy koupit povolenku, jejíž cena se určuje na trhu. Nově tuto povinnost ponesou distributoři pohonných hmot a energií. Dá se čekat, že náklady jednoduše promítnou do konečných cen, jiná možnost vlastně není.

Podle dat Evropské komise tvoří budovy a silniční doprava asi 40 procent emisí CO2 v EU. Bez jejich zapojení by se Unie ke svým klimatickým závazkům přibližovala jen těžko. Ekonomové zároveň upozorňují, že citelnější dopad pocítí státy, kde se stále hodně topí plynem nebo uhlím – což je případ Česka.

Kolik si domácnosti připlatí

Konkrétní částky se budou odvíjet od ceny povolenky. Ministerstvo životního prostředí už dříve naznačilo, že při ceně kolem 45 eur za tunu CO2 by mohl litr benzinu zdražit asi o jednu až dvě koruny. U plynu nebo uhlí půjde o stovky, někde i tisíce korun ročně podle velikosti domu a spotřeby.

Analytici společnosti Bloomberg upozorňují, že vývoj ceny nebude rovný. Může kolísat podle situace na trhu, ekonomiky i politických rozhodnutí. Evropská unie proto zavedla cenový strop – pokud by povolenka vyskočila příliš vysoko, část povolenek se uvolní a tlak by měl polevit. Teoreticky.

Specifikem Česka je vysoký podíl domácností, které stále topí plynem či tuhými palivy. Data Eurostatu ukazují, že jsme v tomto směru nad průměrem EU. Každé navýšení ceny uhlíku se tak projeví o něco výrazněji než třeba ve státech, kde je běžnější vytápění tepelnými čerpadly nebo centrálními zdroji.

Má přijít kompenzace

Součástí celého balíčku je i Sociální klimatický fond. Ten má členským zemím uvolnit desítky miliard eur na pomoc zranitelným domácnostem. Peníze mohou jít na přímé příspěvky, ale také na investice do úspor energie – zateplení, výměny starých kotlů nebo instalaci obnovitelných zdrojů.

Česká vláda bude muset připravit vlastní plán, jak tyto prostředky rozdělí. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že bez rozsáhlejší podpory renovací budov se dopady nového systému jen těžko vykompenzují. A že času není nazbyt.

Co mohou lidé udělat už teď

Nejjednodušší cesta je snížit spotřebu energií. Zateplení domu, výměna oken nebo instalace tepelného čerpadla znamenají vyšší počáteční náklady, návratnost se ale s rostoucí cenou emisí zkracuje. Program Nová zelená úsporám nabízí dotace, které mohou pokrýt podstatnou část investice, i když administrativa nebývá vždy úplně jednoduchá.

V dopravě je situace složitější. Elektromobil je pro mnoho domácností stále finančně nedostupný, přestože provozně vychází levněji. Reálnější variantou může být úspornější vůz, sdílení auta v rodině nebo častější využití veřejné dopravy tam kde to dává smysl.

ETS 2 nezmizí po pár letech, jde o dlouhodobý nástroj klimatické politiky EU. Pro české domácnosti z toho plyne jednoduchý závěr: kdo sníží svou energetickou náročnost dřív, toho se budoucí zdražování dotkne méně. Úplně bez dopadu to ale nebude pro nikoho.

Zdroje: ec.europa.eu, mzp.cz, eurostat.europa.eu, bloomberg.com