Pes se drží blízko, když jste vyčerpaní nebo v nemoci.

Mnoha lidem se to někdy stane: ráno se probudí s těžší hlavou, necítí se úplně ve své kůži – a pes už stojí u postele a ani se nehne. Jde za člověkem z místnosti do místnosti, občas si lehne těsně k nohám a celkově působí, jako by něco tušil. Co přesně na nás pozná a proč reaguje zrovna takhle?

O odbornících se často říká, že dokážou odhalit i nepatrné změny v chování zvířat. U psů je to ale naopak – oni si všímají nenápadných proměn u nás. Nejde jen o čich, i když právě ten bývá první, kdo „prozradí“, že tělo pracuje jinak než obvykle. Pes ale sleduje i to, jak se člověk hýbe, jak se mu mění hlas nebo tempo řeči. Mnozí si takových věcí ani nevšimnou, ale pes je zachytí během chvilky.

Jak pes vycítí, že je člověk oslabený

Když na člověka sedne únava nebo se objevuje nemoc, mění se nejen nálada, ale i chemie těla. Podle veterinárních odborníků dokáže pes tyto vůně zachytit dřív, než si je člověk vůbec uvědomí. U některých psů jde téměř o instinkt – jako by se jim automaticky spustila potřeba držet se blízko a situaci sledovat.

Psi si také všimnou zpomalených kroků, delších pauz při běžné činnosti nebo toho, že člověk reaguje tišeji než jindy. A protože jsou léta zvyklí být součástí naší domácnosti, rychle jim dojde, že něco není tak, jak má být. V tu chvíli často přepnou do klidnějšího režimu a člověka začnou doslova doprovázet na každém kroku.

Blízkost jako přirozená reakce i naučený zvyk

Etologové dlouhodobě upozorňují, že psi se během tisíců let domestikace naučili člověka pozorně sledovat. To, co u nich někdy vypadá jako zvláštní starostlivost, bývalo v minulosti otázkou přežití celé smečky. Pes, který dokázal včas rozpoznat oslabení, měl větší šanci udržet si vazbu se svým člověkem.

Velký vliv však má i domácí prostředí. Když člověk ulehá s horečkou a automaticky si psa přivolá blíž, zvíře si to spojí s bezpečím a klidem. Až příště ucítí podobnou atmosféru, zachová se stejně. V mnoha rodinách se z toho stane běžný rituál, kdy pes vnímá nemoc jako signál, že je potřeba držet se poblíž.

Kdy brát psí reakce vážně

Veterinární ordinace občas zažívají situace, kdy majitel přijde s tím, že pes poslední dny působí neobvykle ostražitě nebo člověka hlídá víc než obvykle. Teprve poté se ukáže, že majitel skutečně začíná marodit. Psi však reagují různě – některý ztichne a přitiskne se ke svému člověku, jiný bude chodit po bytě sem a tam a zkoumat, co se děje.

Pokud pes působí výrazně neklidně nebo se snaží být u člověka doslova na každém kroku, může to být známka, že tělo vysílá signály, kterým nevěnujeme pozornost. Pokud takové chování trvá delší dobu, stojí za úvahu, zda si raději nenechat zdravotní stav zkontrolovat.

Co dělat, když pes lpí na blízkosti až příliš

Ne každé přimykání ale znamená zdravotní problém. Psi jsou společenská zvířata a často jen přebírají náladu člověka. Když člověk zpomalí, pes se většinou naladí na stejnou vlnu. Sdílení tepla nebo blízký kontakt je pro ně navíc zcela běžný způsob, jak být součástí rodiny.

Někteří trenéři radí vymezit psovi místo, kde může být blízko, aniž by člověka neustále obtěžoval. Může to být pelíšek vedle postele, deka u gauče nebo jiný klidný kout. Mladší psi mají tendenci přehánět těsnost kontaktu častěji, protože ještě nemají pevně nastavené hranice.

Důležité je všímat si celkového obrazu. Pes většinou reaguje na změnu rytmu dne – a někdy jen připomíná, že je čas zpomalit. Pokud se začne držet nezvykle blízko, často to není nic dramatického. Spíš malý signál, že si tělo žádá odpočinek, který sami někdy ignorujeme.

Zdroje: science.org, nature.com, biologyletters.org, bristol.ac.uk