Kočka intenzivně reaguje na určité zvuky v domácnosti. Její sluch se liší od toho lidského.

Majitelé koček si často všimnou zvláštního chování: něco v bytě tichounce cvakne a kočka je hned vzhůru, zatímco hlučná televize vedle ní nevyvolá ani pohyb ucha. Nejde o rozmary, ale o to, jak citlivě je kočičí sluch nastavený.

Kočky zachytí i velmi vysoké frekvence, které lidskému uchu naprosto unikají. Jejich rozsah sahá až ke zhruba 64 kilohertzům, což je důvod, proč je dokážou vyrušit i tóny, které člověk nevnímá. Občas může jít o zvuk, který jen lehce zazní mezi dveřmi nebo v zásuvce – pro kočku ale může připomínat jemné šustnutí kořisti.

Jak kočka vyhodnocuje zvuk

Kočičí sluch není neustále v pohotovosti. Většinu běžných zvuků domácnosti zvíře ignoruje, protože je zná a považuje je za bezpečné. Prudší reakce přichází ve chvíli, kdy se v prostředí objeví nepravidelnost. Kočky jsou citlivé na změny rytmu i náhlé ruchy a jejich mozek je velmi rychle vyhodnocuje. Pokud něco nečekaně zazní, zvíře se během okamžiku přepne do pozornosti.

Vědci navíc upozorňují, že kočky nevnímají jen zvuk samotný. Stejně silně na ně působí vibrace šířící se konstrukcí bytu. Prudké zavření těžkého šuplíku se může rozezvučet po podlaze i stěnách a kočka často zareaguje ještě dřív, než lidské ucho slyší samotný rámus.

S věkem se kočičí sluch mění podobně jako u lidí. Mladé kočky přesně registrují i ty nejjemnější vysoké tóny, zatímco starší zvířata je postupně ztrácejí. Podle veterinářů se první změny mohou objevit už kolem sedmi let, ale běžně si jich majitelé všimnou až o něco později.

Které zvuky doma kočkám vadí nejvíc

Kočky jsou nejvíce citlivé na zvuky, které jsou ostré, nepravidelné nebo kovově znějící. Typicky jde o cinknutí nádobí, šoupnutí židle po podlaze či nečekané bouchnutí okna. Tyto zvuky v nich mohou vyvolat podobný impuls, jaký by v přírodě vyvolal náhlý pohyb v křoví – instinkt velí vyhodnotit možnou hrozbu.

Reakce se ale mezi jednotlivými kočkami liší. Etologové uvádějí, že osobní zkušenost zvířete hraje velkou roli. Pokud si kočka spojila určitý zvuk s něčím nepříjemným, bývá její reakce silnější.

Domov lze snadno přizpůsobit tak, aby se kočka cítila klidněji. Pomáhá například pomalejší manipulace s nábytkem a předměty, tiché zavírání dveří nebo použití měkkých podložek, které sníží přenos vibrací. Vyplatí se také sledovat, zda kočka reaguje opakovaně na stejný podnět – často tím dává najevo, že ji něco dlouhodobě ruší.

Co může majitel udělat

Kočka obvykle nereaguje bezdůvodně. Většinou zareaguje na signál, který člověk vůbec nezaregistruje. Pokud se majitel vyhne prudkým pohybům v tichém prostředí a nabídne kočce kout, kde má klid, počet lekavých situací se zpravidla výrazně sníží.

Lepší pochopení toho, jak kočky zpracovávají zvuk a vibrace, pomáhá vytvořit jim takové prostředí, ve kterém se budou cítit bezpečně a nebudou mít potřebu být neustále ve střehu.

Zdroje: nationalgeographic.com, sciencedirect.com, nature.com, bbc.com