Kočky pro alergiky: Plemena s obvykle mírnějšími reakcemi

Mnoho lidí si přeje mít doma kočku, ale u části z nich nadšení brzy přeruší svědění očí, rýma nebo kašel. I proto roste poptávka po plemenech, která bývají pro alergiky snesitelnější. Veterináři však upozorňují, že rozhodující není délka srsti, jak se často traduje, ale množství proteinu Fel d 1. Ten se tvoří ve slinách a na kůži koček a snadno se zachytí na bytovém vybavení.

Při rozhovorech s lidmi, kteří mají alergii, se často opakuje podobná zkušenost: některé kočky dokážou snést bez větších obtíží, jiné vyvolávají reakce téměř okamžitě. O výběru plemene pak ve skutečnosti nerozhodují popisy z katalogů, ale osobní kontakt a čas strávený přímo u chovatele.

Odborníci nicméně připomínají, že zcela nealergenní kočka neexistuje. Výzkumy zveřejněné například odbornými společnostmi v USA ale ukazují, že plemena se mezi sebou výrazně liší množstvím Fel d 1. U některých bývají projevy slabší, a alergici je proto vyhledávají častěji.

Co rozhoduje o síle alergické reakce

Hladina Fel d 1 je z velké části dědičná. Není tedy možné spoléhat na to, že krátkosrstá nebo dokonce bezsrstá kočka bude pro alergiky automaticky lepší. Z dlouhodobých měření vychází příznivě například sibiřské a balinéské kočky, u nichž vědci opakovaně zaznamenali nižší množství tohoto alergenu. Zvlášť u sibiřské kočky to může být pro laiky překvapivé, protože má velmi hustou srst, přesto se u ní laboratorní hodnoty drží níže.

Plemena, u kterých alergici často hlásí mírnější reakce

Sibiřská kočka patří mezi nejvyhledávanější už několik let. Lidé oceňují její vyrovnanou povahu a zároveň fakt, že u řady alergiků způsobuje méně obtíží. Podobně si vede balinéská kočka, která se někdy popisuje jako dlouhosrstá varianta siamské. U ní se dlouhodobě uvádí nižší produkce Fel d 1.

Dobré zkušenosti mají mnoho alergiků také s orientálními krátkosrstými kočkami, i když reakce jsou velmi individuální. V posledních letech se mluví i o sphynxech. Přestože nemají srst, nejsou vždy ideální – alergeny se jim usazují přímo na kůži, a pokud se pravidelně nekoupou, mohou být potíže naopak silnější.

Někteří lidé se před rozhodnutím domlouvají na návštěvě u chovatele. Pobyt v prostředí s více kočkami často lépe ukáže, jak tělo zareaguje. Alergologické organizace to doporučují dlouhodobě, protože přenos alergenů v běžném prostředí se mezi lidmi výrazně liší a samotné laboratorní hodnoty situaci nepopisují úplně.

Jak doma snížit množství alergenů

I pokud člověk najde plemeno, které mu vyhovuje, bývá nutné upravit také prostředí v bytě. Pomáhá pravidelné větrání, čistička vzduchu s kvalitním HEPA filtrem a častější praní textilií, na kterých se alergeny nejčastěji zachytávají. Odborníci doporučují i jednoduché opatření: vymezit kočce prostor tak, aby neměla volný přístup do ložnice.

Alergické reakce se navíc mohou v průběhu času měnit. Některým lidem se potíže zmírní, u jiných naopak zesílí. Proto alergologové radí nepodceňovat opakované návštěvy u stejného chovatele ještě před pořízením kotěte. Jednorázové setkání totiž často nestačí.

Život s kočkou a alergií se nemusí vylučovat. Vyžaduje to ale dostatek informací, trpělivé zkoušení a upravené domácí prostředí. Mnoho lidí nakonec zjistí, že s vhodným plemenem a několika praktickými kroky se dá žít bez zásadních zdravotních potíží.

Zdroje: acaai.org, eaaci.org, nih.gov, nature.com