Moji sousedi o mně mluvili špatně v domovní WhatsApp skupině, netušili, že to zjistím.

Domovní skupiny na internetu si většina lidí spojuje s pocitem bezpečí a jistoty. Petra z pražských Vršovic to měla stejně – dokud se omylem nedostala ke staré skupině domu, kterou měl správce už dávno uzavřít.

Správce založil nový oficiální kanál pro všechny nájemníky, ale ten původní přehlédl. A právě tam sousedé dál řešili běžné věci kolem domu. Sem tam drobná výtka, občas poznámka o hluku nebo věcech na chodbě. Petra si zpočátku myslela, že o ní v domě nikdo nevede žádné spory – až ve staré skupině narazila na komentáře, které to stavěly úplně jinak.

Nečekané poznámky

Diskuse se často opíraly spíš o dohady než o ověřené situace. Petrino jméno se občas objevilo u poznámek o hluku, přestože říká, že doma bývá většinou ticho. Jeden soused napsal, že „to bude zas ta holka z pátého“, jiný to bez ověření přikyvoval. Sociologové dlouhodobě upozorňují, že lidé v takových prostředích snadno hledají viníka. A když komunikace probíhá jen skrze obrazovku, část ohledů, které mají při osobním rozhovoru, jako by zůstala stranou.

Po několika dnech se Petra rozhodla, že se v debatě ozve. Nepřišla se hádat – jen stručně popsala svůj pohled a navrhla, že pokud má někdo konkrétní problém, mohou si o tom promluvit osobně. Reakce sousedů se změnila téměř okamžitě. Někteří se omluvili, jiní přiznali, že situaci vlastně nikdy neověřovali.

Když se online prostředí vymkne z rukou

Atmosféra v online skupinách se podle odborníků mění rychleji než při rozhovoru tváří v tvář. Chybí tón hlasu i mimika, které běžně tlumí přehnané závěry. Ve Vršovicích navíc dům stojí u jedné z rušnějších ulic, takže se část nespokojenosti mohla přelít na kohokoli, kdo se zdál být po ruce. Petra to zpětně popisuje jako chvíli, kdy pochopila, jak málo stačí, aby se z obyčejné připomínky stalo něco osobnějšího.

„Člověk si řekne, že to je jen skupina na telefonu, ale najednou zjistíte, jak moc vás to zasáhne,“ uvedla později.

Pravidla, která pomohla

Situace nakonec vedla k tomu, že Petra navrhla upravit způsob komunikace v domě. Správce starou skupinu zrušil a novou upravil tak, aby sloužila jen k praktickým sdělením. Podle Petry se tím napětí postupně vytratilo – sousedé se méně pouštějí do domněnek a víc si věci vyříkají přímo.

Její zkušenost připomíná, že mnoho sporů vzniká jen kvůli tomu, že lidé nemají příležitost se potkat. Krátká osobní schůzka často ukáže, že obě strany vycházely z nepřesných představ. A pokud někdo spravuje domovní skupinu, vyplatí se mu sledovat, aby se z ní nestal prostor pro ventilování frustrací, ale místo, kde se praktické věci řeší rychle a bez emocí.

Zdroje: avcr.cz, novinky.cz, idnes.cz, ihned.cz