Tato metoda uskladnění sezónního oblečení ho chrání před moly a vlhkostí.

Moly ani zvýšená vlhkost nejsou v českých domácnostech nic neobvyklého. Kdo někdy po půl roce vytáhl ze skříně zničený svetr, ví, jak nenávratné škody dokážou napáchat. Přitom řada problémů vzniká jen proto, že se oblečení odkládá narychlo a do míst, kde mu nesvědčí teplota ani vzduch.

Lidé se obvykle soustředí hlavně na to, kdy sezónní věci schovat. Mnohem menší pozornost ale věnují tomu, kam je ukládají. Právě prostředí rozhoduje o tom, jestli oblečení po několika měsících zůstane svěží, nebo získá zatuchlý zápach. Jeden z technologů z pražské Vysoké školy chemicko‑technologické připomněl, že přírodní vlákna špatně snášejí nevětrané místnosti a rychlé změny teplot.

Jak oblečení nachystat před uložením

Mnozí třídí odkládané kusy podle barev či materiálů, ale prvním krokem by měla být důkladná příprava. Odborníci doporučují před uložením vše vyprat – zbytky potu a mikroorganismy totiž lákají moly více než drobné nečistoty. U vlny je to ještě citelnější: pokud v ní zůstává organický materiál, riziko poškození výrazně roste.

Část odborníků radí také krátké zmrazení. Kousek vložený na noc do uzavíratelného sáčku do mrazáku odstraní případné larvy, aniž by utrpěl samotný materiál. Tento postup bývá účinný hlavně u oblíbených kousků z vlny a kašmíru.

Plastové boxy chrání lépe než papírové krabice

Papírové krabice se v domácnostech používají léta, ale s vlhkostí si příliš neporadí. Oproti nim pevné plastové boxy s těsnícím víkem dokážou udržet stabilní mikroklima, které je pro textil zásadní. Výzkum finské univerzity Aalto ukázal, že i menší výkyvy vlhkosti mohou u bavlněných látek zvýšit riziko vzniku plísní.

V bytech, kde je vlhkost vyšší celoročně, se osvědčují malé sáčky se silikagelem. Nepůsobí rušivě a pomáhají udržovat obsah boxu suchý. Oproti tomu oblíbené levandulové sáčky mají spíš symbolickou funkci – test britského magazínu Which potvrdil, že fungují jen při pravidelné výměně. Pokud člověk sáček vloží do skříně a dál se o něj nestará, jeho účinek postupně mizí.

Důležitá je ale i samotná organizace prostoru. Namačkané oblečení brání proudění vzduchu, a tím urychluje vlhnutí látek. Právě nedostatek cirkulace bývá nejčastějším důvodem, proč oděvy po delším uložení zatuchnou.

Kde v bytě oblečení skladovat

Mnozí sáhnou automaticky po půdě nebo sklepě. Lákat může velký prostor, ale pro textil to bývají nejrizikovější místa. Na půdách se rychle mění teplota, sklepy zase trpí vlhkostí. Nejvyrovnanější podmínky má obvykle vnitřní část bytu – komora, šatna nebo prostor u vnitřní zdi. Stačí je čas od času vyvětrat a teplota i vlhkost zůstávají stabilní.

Návyky, které ochrání oblečení dlouhodobě

Vedle vhodných obalů a správného umístění pomáhají i drobné návyky. Jednou za sezónu uložené věci krátce projít zabere pár minut a často odhalí problém dřív, než se stihne rozšířit. Malé dírky nebo jemný prášek na okrajích látky ukazují na přítomnost molů. V takovém případě je nejlepší vše vyprat a prostor důkladně vyčistit.

Praktické je také rozdělit oblečení podle materiálu. Přírodní vlákna reagují na prostředí citlivěji než syntetika. Vlna výborně izoluje, ale snadno do sebe nasaje vlhkost – proto jí prospívá savý materiál v boxu. Funkční syntetické tkaniny naopak potřebují sucho a dostatek místa, aby se jejich povrch časem neslepil.

Jakmile si člověk vytvoří jednoduchý systém, péče o sezónní textil není nijak náročná. Oblečení pak vydrží déle a po vytažení ze skříně vypadá stejně dobře jako v den, kdy bylo uložené.

Zdroje: textiletoday.com, which.co.uk, aalto.fi