Tato technika skládání triček netrvá déle než obvykle a uvolní polovinu místa v šatníku.

Místo ve skříni řeší většina domácností. Ne vždy jde ale o nedostatek prostoru, často spíš o to, jak je oblečení uložené. V posledních letech si i u nás získalo pozornost vertikální skládání. K širšímu povědomí jej dostala Japonka Marie Kondo, ale lidé si jej osvojili hlavně proto, že v zásuvkách konečně vidí, co tam mají.

Podstata je jednoduchá: tričko se složí do pevného tvaru a místo ukládání do komínků se postaví na výšku. Využije se tak celá hloubka zásuvky a člověk už nemusí pokaždé přerovnávat polorozpadlé hromádky.

Ti, kteří metodu používají delší dobu, popisují stejný efekt – řád ve skříni se udržuje snáz a oblečení neleží v pomuchlaných vrstvách. Někteří organizátoři domácností upozorňují, že přehled v šatníku dokáže omezit i ranní shon. Stačí jediný pohled a člověk ví, po čem sáhnout.

Jak vertikální skládání funguje

Ačkoli může působit jako trend sociálních sítí, princip je založený na prostém nápadu: složit oblečení tak, aby drželo samo a nebylo zatížené dalšími vrstvami. Marie Kondo jej popsala už v knize Žít s radostí, kde upozorňuje, že kusy položené na sobě se rychle deformují a špatně hledají.

Podle lidí, kteří se věnují organizaci domácností, běžná úspora místa dosahuje i poloviny původního objemu. Metoda se proto rozšířila hlavně v bytech, kde je úložného prostoru méně a každý centimetr ve skříni se počítá.

Samotné skládání si člověk osvojí během chvíle. Nejčastěji se postupuje takto:

• Tričko rozprostřít na rovnou plochu.
• Složit boky směrem dovnitř, aby se vytvaroval užší pruh.
• Spodní část přehnout nahoru a pak ještě jednou, aby vznikl pevný obdélník.
• Složené tričko postavit svisle do řady v zásuvce.

U silnějších materiálů někdy pomůže přidat jeden přehyb, aby oblečení lépe drželo. Většina kusů – od bavlny po sportovní textilie – však stojí bez problémů.

Proč metoda šetří čas i nervy

Úspora prostoru je jen část přínosu. Jakmile je v zásuvce vidět každý kus oblečení, lidé přestávají dokupovat věci, o kterých si mysleli, že je nemají. Trička se neztrácejí na dně skříně a zůstávají v běžné rotaci.

Organizátoři, kteří se tématu věnují i v evropských médiích, upozorňují na další výhodu: když se oblečení zbytečně nepřerovnává, méně se mačká. Tím odpadá i část praní, které někteří provádějí jen proto, aby pokrčené tričko vypadalo zase použitelné.

Mnozí popisují i psychologický efekt. Když jsou trička v zásuvce seřazená jako knihy v polici, skříň působí uklizeněji. Člověk má větší chuť pořádek udržovat a snáz si všimne, pokud se některá část šatníku začíná opět zahlcovat. A právě to většinu lidí přesvědčí, aby metodu vyzkoušeli — úprava zabere pár minut a změna je znatelná už po několika dnech.

Zdroje: realsimple.com, idnes.cz, guardian.com, masaryk.cz