Psí plemena trpí kvůli své nadměrné roztomilosti: Přešlechtění tvaru hlavy je posouvá do celoživotní bolesti.

Když kupujeme pejska, vybíráme hlavně očima. Hledáme takového, který v nás na první pohled probudí ochranitelské pudy, rozesměje nás svým výrazem a bude dokonalou ozdobou našeho gauče. Bohužel, právě tato lidská touha po extrémní roztomilosti, po velkých očích a vrásčitých čumácích, některým plemenům ubližuje. Za to, co my vnímáme jako roztomilé chrochtání nebo legrační valivou chůzi, psi často platí vážnými zdravotními problémy.

Od přírody jsme naprogramováni tak, abychom pozitivně reagovali na znaky připomínající lidská mláďata. Velká hlava v poměru k tělu, kulaté oči posazené nízko, zkrácená obličejová část, to vše v našem mozku spouští příval oxytocinu a něhy. Chovatelé a šlechtitelé v průběhu posledních sta let vyšli této poptávce vstříc a systematicky vybírali jedince s těmito extrémními znaky, až se dostali do bodu, kdy se anatomie zvířete dostala do přímého konfliktu s jeho fyziologií. Zvířata nám sice dělají radost v bytech, ale platí za to daň v podobě chronické bolesti, dýchacích obtíží a náchylnosti k infekcím.

Cena za placatý čumák: Mops a jeho boj o dech

Historie tohoto plemene sahá hluboko do staré Číny, kde si císařští mopsíci užívali luxusu. Ti se později přes holandské námořníky dostali až do ložnic evropských králů. Jejich povaha je skutečně jedinečná, jsou to oddaní, milující a klidní psi, kteří by pro svého člověka dýchali. Jenže právě dýchání pro ně často představuje tu nejtěžší disciplínu.

Jejich charakteristický „rozpláclý“ čumák výrazně zužuje dýchací cesty. Zvuk, který majitelé často s úsměvem popisují jako roztomilé chrochtání, ve skutečnosti vzniká odporem vzduchu, který se snaží prodrat do plic. Mops v podstatě žije s permanentně ucpaným nosem. Tato indispozice způsobuje extrémní citlivost na jakékoliv výkyvy teplot. V horkém létě se pes nedokáže ochladit zrychleným dýcháním jako jiní a snadno se přehřeje. K tomu přidejme velké, tmavé oči, které sice vypadají dojemně, ale nic je nechrání. Takže se snadno mechanicky poškodí a často trpí záněty.

Od bojovníka k invalidovi: Tragédie anglického buldoka

Ještě větší proměnou prošel anglický buldok. Kdysi to byl neústupný bojovník, kterého lidé šlechtili pro sílu a odvahu v zápasech s býky. Dnes mu zůstalo velké srdce a mírumilovná povaha, která z něj dělá skvělého rodinného psa, jenže jeho tělo připomíná trosku. Snaha o extrémně podsaditou, masivní postavu s velkou hlavou způsobila, že se buldoci často ani nedokážou přirozeně rozmnožovat. Většina štěňat přichází na svět císařským řezem, protože by neprošla porodními cestami feny.

Buldok představuje chodící sbírku zdravotních diagnóz. Stejně jako mops trpí syndromem, který se projevuje chrápáním a pískáním i ve spánku. Jeho kůže tvoří hluboké záhyby, zejména na hlavě. To sice vypadá rozkošně, ale vyžaduje to zvýšenou hygienu. V těchto vlhkých a teplých záhybech se totiž rády množí plísně a bakterie a vyvolávají nepříjemné záněty. K tomu si přičtěte časté problémy se srdcem, dysplazii kyčelních kloubů a náchylnost k alergiím. Majitel buldoka musí mít nejen velké srdce, ale i dostatečně naditou peněženku, protože účty za veterinu se u tohoto plemene stávají pravidelnou položkou rodinného rozpočtu.

Prokletí nadměrné kůže: Genetická past šarpejů

Zcela specifickou kapitolou je šarpej, pes, jehož vzhled definuje nadbytek kůže. Právě tato genetická hříčka, která způsobuje hromadění kyseliny hyaluronové v kůži a vytváří onen plyšový zvrásněný vzhled, je zároveň spouštěčem závažného onemocnění. Jde o takzvanou horečku šarpejů. Mutace genu, která dělá šarpeje šarpejem, totiž zároveň mate jeho imunitní systém.

Tělo psa v podstatě vyhodnotí látky ve vlastní kůži jako nebezpečí, což vede k záchvatům vysokých horeček, bolestivým otokům kloubů a celkové apatii. Je to smutný paradox, to, co na plemeni vizuálně obdivujeme, ho zevnitř ničí. Neléčené stavy mohou končit až selháním ledvin. I zde platí, že bez důkladného genetického testování a zodpovědného chovu je pořízení takového psa sázkou do loterie, ve které hlavní cenu v podobě zdraví často vyhrát nelze. Vedle horeček se musí majitelé potýkat i s očními vadami, kdy volná kůže dráždí rohovku, nebo s častými záněty uší, které jsou pro toto plemeno typické.

Zdroje: chlupaci.cz, vaschovatel.cz, spokojenypes.cz