Ani advokáti, ani top manažeři. Nejvyšší mzdy v Česku pobírají tito nenápadní pracovníci letišť.

Když člověk sedí v letadle a čeká na start, málokdy si uvědomuje, kolik lidí právě pracuje na tom, aby se dostal bezpečně do vzduchu. V kontrolní věži sedí profesionálové, kteří rozhodují o životech stovek lidí denně. Řídící letového provozu v Česku dostávají platy kolem 150 000 korun měsíčně, což je víc než většina advokátů nebo manažerů. A je to naprosto zasloužené.

Neviditelná práce s obrovskou odpovědností

Řídící letového provozu má každou sekundu pod kontrolou desítky letadel. Musí sledovat obrazovky, poslouchat piloty, dávat pokyny a zároveň přemýšlet několik minut dopředu. Dá se to přirovnat k řízení dopravy na dálnici. Jenže tady vozidla letí rychlostí 900 kilometrů za hodinu, pohybují se nahoru, dolů i do stran a nesmějí si být blíž, než stanovuje bezpečnostní vzdálenost.

Pražským letištěm denně projde přes 500 letadel. Každé potřebuje souhlas ke startu, přesné instrukce během letu a koordinaci pro bezpečné přistání. Řídící má před sebou několik monitorů najednou. Radar ukazuje polohu každého letadla, další systémy hlásí nadmořskou výšku, rychlost a směr letu.

Chyba není možnost. Když řídící letové kontroly udělá špatný odhad nebo se splete v pokynech, může dojít k nehodě.

Cesta do kontrolní věže

Než se člověk dostane do kontrolní věže, čeká ho několik let dřiny. Nejdřív musí splnit přísná zdravotní kritéria, včetně perfektního zraku, sluchu a psychické odolnosti. Pak absolvuje náročné testy, které prověří schopnost rychle se rozhodovat pod tlakem.

Pokud kandidát projde výběrem, začíná skutečný výcvik. Teoretická příprava trvá několik měsíců a zahrnuje meteorologii, navigaci, aerodynamiku a znalost všech procedur. Angličtina musí sedět na sto procent, jinak to nejde. V letectví se komunikuje výhradně anglicky, takže žádné kompromisy. Po teorii přichází trénink na simulátoru. Budoucí řídící letového provozu tady zažívají situace, se kterými se pak setkají v reálném provozu.

Celý výcvik zabere dva až tři roky. Po absolvování ještě nikdo nenasedá do věže sám. Prvních dvanáct měsíců má každý nováček vedle sebe zkušeného kolegu, který ho vede a kontroluje každý krok. Až potom může řídit provoz samostatně. Investice času a energie je obrovská. Z dvaceti lidí, co začnou, dokončí možná polovina.

Tlak, který nikdo nevidí

Řídící pracují v nepřetržitém provozu, což znamená ranní, odpolední i noční směny. Navíc člověk pracuje v místnosti bez oken, kam nepronikne denní světlo. Oči má stále upřené na obrazovky a uši musí mít připravené zachytit každý signál od pilotů.

Stres je obrovský. Za jednu směnu musí být řídící stoprocentně soustředěný několik hodin v kuse. Nemá možnost odskočit si na kafe nebo na chvilku vypnout mozek. Každé rozhodnutí musí být správné a okamžité. Když pilot hlásí problém, je tu jen pár sekund na to, aby dostal správnou instrukci.

Když řídící dělá svou práci správně, nikdo si toho nevšimne. Ale když se něco pokazí, všichni to okamžitě poznají. To vytváří tlak, který si běžný člověk ani neumí představit.

Vysoký plat má svoje důvody

Kolik přesně řídící letového provozu v Česku berou? Normálně se to pohybuje mezi 120 a 180 tisíci hrubého měsíčně. Začátečník dostává kolem 80 000, zkušený člověk s praxí si vydělá i přes 200 000 korun. Pro srovnání, průměrný plat v Česku je asi 43 000 korun.

Na první pohled to zní jako obrovské peníze. Ale když si člověk uvědomí, co všechno ta práce obnáší, začne to dávat smysl. Řídící má za sebou roky náročného studia, pracuje pod neustálým tlakem a stresem a nese zodpovědnost za životy tisíců lidí ročně. Musí být fit jak fyzicky, tak psychicky a pravidelně absolvuje zdravotní prohlídky.

Řídící také nemají možnost dělat tuto práci do důchodu. Většina končí mezi padesátkou a šedesátkou, protože reflexy a koncentrace postupem věku klesají. Vysoký plat tedy musí pokrýt i období, kdy už člověk pracovat nemůže. Nejde jen o odměnu za práci teď, ale i o zajištění do budoucna.

Lidé, kteří drží nebe bezpečné

Při příštím letu stojí za to si vzpomenout na lidi v kontrolní věži. Sedí tam dlouhé hodiny, sledují obrazovky a chrání každý let, který vzlétne nebo přistane. Nemají lesk pilotů ani pozornost palubních průvodčích. Přitom bez nich by moderní letecká doprava nemohla fungovat. Proto není divu, že patří mezi nejlépe placené profese v Česku.

Zdroje: rlp.cz, wikipedie.cz, aeroweb.cz