Jak krásně vrstvit šunku a sýr na chlebíček: Krok za krokem. Klasický recept z 70. let, který nemá konkurenci.

Obložený chlebíček je bez nadsázky jednou z nejcharakterističtějších specialit české gastronomie. Setkáte se s ním doslova na každém kroku – od malých lahůdkářství přes večírky, rodinné oslavy, až po prosté svačiny ve firemních kuchyňkách. Traduje se, že jeho původ sahá do počátků 20. století a že za jeho vznikem stojí pražský lahůdkář Jan Paukert, který v roce 1916 otevřel slavné bistro na Národní třídě. Je pravda, že právě zde se zrodil ten typ obloženého krajíce veky, který se dal jíst jednou rukou – elegantní, praktický a vždy precizně naaranžovaný s citem pro ozdobu i chuť.

Chlebíčky jsou v Česku skutečným fenoménem. Staly se nejen stálicí na rodinných stolech, ale i barometrem v české pohostinnosti. Dodnes se jim nevyhne žádná společenská událost, ať jde o svatbu, narozeniny nebo firemní „ťuknutí“ šampaňským. Jisté je, že ačkoliv ve světě najdete množství různých sendvičů, bruschett nebo tartinek, právě český chlebíček je unikát, který v této podobě jinde nenajdete. Cizinci jej obdivují zejména pro jeho bohatý vzhled, pestrost a slavnostní barevnost, a nejednomu turistovi se stane ikonickou vzpomínkou na návštěvu českých končin, kde se chlebíčky prodávají v lahůdkářstvích už desítky let.

Česká národní hrdost na talíři

Estetika českého chlebíčku je stejně důležitá jako jeho chuť. Dokonalý chlebíček musí být nejen čerstvý, ale i oku lahodící. Právě zde se generace kuchařů a lahůdkářů předháněly v aranžmá šunky, sýru, vajíčka, zeleniny, pažitky a dalších ozdob. V době socialismu byla příprava chlebíčků téměř rituálem. Záleželo na každém detailu! Plátek veky musel být krásně rovný a bramborový salát rozetřený v dokonalé vrstvě. Šunka a sýr se skládaly do vlnky či vějíře, vajíčko bylo pečlivě nakrájené na stejné kousky a jemná ozdoba navrchu byla znakem poctivého řemesla. Skvělý chlebíček se neobejde bez těchto drobných detailů. Každý prvek je pečlivě vybírán, komponován a vždy zohledňuje nejen mix barev, ale i harmonii chutí.

Není divu, že se chlebíčky staly také hitem zahraničních turistů. Průvodci míří se skupinami cizinců do legendárních pražských lahůdkářství. Tam si mohou vybrat z desítek druhů od poctivého šunkového, přes hermelínový, vajíčkový, až po vegetariánskou verzi či moderní verze s avokádem nebo sušenými rajčaty. Dnes jsou chlebíčky nejen klasikou, ale potěší milovníky tradic i moderní foodies, kteří chtějí objevovat nové kombinace chutí a barev.

Co chlebíček dělá chlebíčkem?

Tělo tvoří základ – svěží, dokonale ukrojený plátek veky. Pomazánka je vždy základním pilířem: Tradičně jde o bramborový salát s kvalitní majonézou, ale v domácích variantách často hraje roli také čerstvé máslo, mix tvarohu se sýrem či jemný „paštikový“ základ. Potom nastává to pravé aranžmá. Šunka se skládá do úhledného vějíře, sýr do elegantní rolky nebo vlnky. Na závěr přichází vajíčko, kyselá okurka, pečlivě stočený proužek červené papriky, pažitka, někdy třeba i losos nebo delikátní kaviár.

Pamětníci receptů ze 70. let vzpomínají nejen na chuť, ale zejména na péči, s jakou byly chlebíčky připravovány. Nešlo jen o sytost a dostupnost, zásadní roli hrálo vizuální potěšení, první dojem i zážitek na jazyku. Právě proto jsou chlebíčky dodnes synonymem domácí pohostinnosti a uznávané lahůdky. Stačí jeden pohled na krásně vyskládaný tác a hosté mají jasno, že jsou v české domácnosti, kde se nešetří na chutích ani kvalitě.

Ať už si vyberete ikonický šunkový, vajíčkový nebo sýrový chlebíček, vždy musí být pečlivě poskládány, aby udělaly radost také oku. Právě tady se spojuje české řemeslo, kreativita a smysl pro detail. Díky nim zůstane obložený chlebíček pro Česko nenahraditelnou lahůdkou, za kterou stojí zkušenost, tradice a chuť dělat věci hezky a s láskou.

Zdroje: cesky.radio.cz, prazskypatriot.cz, fresh.iprima.cz