Meteorologové varují před vývojem, který může překvapit i farmáře. Jaro by mohlo mít letos neobvyklý průběh.

Meteorologové upozorňují, že letošní jaro nemusí odpovídat tomu, na co jsme byli v posledních letech zvyklí. Modely naznačují rychlé střídání teplých a studených epizod i výrazné výkyvy srážek. Takový scénář může výrazně zasáhnout zemědělce i zahrádkáře.

Podle aktuálních sezónních výhledů Českého hydrometeorologického ústavu se střední Evropa nachází v období zvýšené teplotní variability. To znamená, že průměrné teploty mohou působit normálně, ale jednotlivé týdny se od sebe budou lišit víc než obvykle. Jeden týden může přinést téměř letní hodnoty, další návrat přízemních mrazů.

Právě tato proměnlivost představuje pro zemědělství větší riziko než samotné chladnější počasí.

Rostliny reagují na teplo rychlým startem vegetace. Pokud je následně zasáhne mráz, škody bývají citelné. V posledních letech jsme to viděli u meruněk, vinohradů i řepky.

Rychlý nástup tepla a návrat mrazů

Data z evropské meteorologické služby Copernicus ukazují, že průměrná teplota v Evropě roste rychleji než globální průměr. Vyšší teploty na konci zimy urychlují rašení stromů i klíčení plodin. Tento jev odborníci označují jako předčasný nástup vegetační sezóny.

Problém nastává ve chvíli, kdy se do střední Evropy vrátí studený vzduch od severu nebo východu. Přízemní mráz, tedy pokles teploty těsně u země pod bod mrazu, dokáže během několika hodin poškodit květy ovocných stromů. Zemědělci sice používají ochranné postřiky nebo parafínové svíce, ale ty fungují jen při slabších mrazech.

Srážky pod tlakem extrémů

Vedle teplot meteorologové sledují také rozložení srážek. Český hydrometeorologický ústav dlouhodobě upozorňuje, že se mění jejich charakter. Místo rovnoměrných dešťů přicházejí krátké, ale intenzivní epizody. Půda vodu nestihne vsakovat a voda rychle odtéká.

Hydrologové mluví o takzvaném povrchovém odtoku. Jde o situaci, kdy voda zůstává na povrchu a nevsakuje se do hlubších vrstev půdy. Výsledkem je paradox. Po prudkém dešti může následovat období sucha, protože vláha v kořenové zóně chybí.

Když se spojí teplý začátek jara s nepravidelnými dešti, může to podle agronomů zamíchat kartami u obilovin i brambor. V prvních týdnech růstu potřebují pole spíš klid a rovnoměrnou vláhu, ne výkyvy. Stačí sušší duben a porosty jsou oslabené dřív, než vůbec přijde léto.

Co říkají dlouhodobé trendy

Zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu opakovaně uvádějí, že střední Evropa patří k oblastem, kde extrémy přibývají. Nejde jen o to, že je tepleji. Spíš o to, že průběh počasí víc kolísá a je hůř čitelný.

Sezónní předpověď navíc neříká, jak bude konkrétní den. Pracuje s pravděpodobností odchylek od normálu, což se někdy špatně vykládá. I když modely naznačí teplejší jaro, klidně se může objevit týden, který připomene únor.

Jak se mohou připravit zemědělci i zahrádkáři

Zemědělci proto častěji mluví o rozložení rizika. Nesázet všechno na jednu plodinu, nevsadit na jedinou odrůdu. Některé novější kultivary obilí nebo ovocných stromů zvládají prudké změny teplot o něco lépe, i když stoprocentní jistota samozřejmě neexistuje.

U setí může hrát roli i pár dnů. Posunutí termínu někdy znamená, že se nejcitlivější fáze růstu vyhne studenému vpádu. Není to univerzální rada, spíš zkušenost z praxe která se předává mezi hospodáři.

Zahrádkáři mají možnosti omezenější, ale ne nulové. Pomůže sledovat krátkodobé předpovědi a při hrozbě mrazu zakrýt záhony netkanou textilií. U stromů se občas doporučuje i pozdější řez, ten může kvetení lehce opozdit. Někdy stačí pár nocí navíc.

Letošní jaro tak může být zkouškou trpělivosti i improvizace. Pokud opravdu přijde rychlé střídání tepla a chladu, rozhodovat budou detaily a rychlá reakce. Počasí nezměníme, to je jasné, ale jak na něj odpovíme to už záleží na nás.

Zdroje: chmi.cz, climate.copernicus.eu, ipcc.ch, nasa.gov